Ententyky.cz

Hledáme-li významnou osobnost, nerozlučně spojenou se Šumavou v oblasti dnešního Lipenského přehradního jezera, narazíme pokaždé na jméno Adalbert Stifter.

Tento rodák z Horní Plané na Českokrumlovsku je pevně zapsán do historie německy psané literatury. Stifterovy knihy byly vydány v nepočítaných německých vydáních v Rakousku i v Německu a přeloženy do řady jazyků - češtiny, angličtiny, maďarštiny, japonštiny i esperanta.

Stifter patří mezi ty osobnosti své doby (narodil se v roce 1805 a zemřel roku 1868), které svůj talent a píli nevěnovaly pouze jednomu vyhraněnému oboru. Již jako student se zajímal o právní vědu a o vědy přírodní. Měl malířské nadání, které veřejně projevil dříve než své ambice literární. Byl vychovatelem v rakouských aristokratických rodinách a svoje poznatky a zkušenosti se později snažil využít v úřední funkci zemského školního inspektora obecných škol v Linci (Horní Rakousko). Poznal cenu kultury a umění pro povznesení lidu a přispíval k jejich rozvoji, k péči o památky i k podpoře spisovatelů a umělců. Ze všeho nejvýznamnější je však jeho literární práce. Jako spisovatel byl Adalbert Stifter výrazně ovlivněn svým šumavským původem, poznáním krás zdejší přírody i zajímavých lidských osudů tehdejších "Šumavanů".

Dnes je Stifter zařazován mezi důležité předchůdce moderní literatury jako příklad humanisty a osvícence.

Humanistický odkaz Adalberta Stiftera má co říci v dnešních i budoucích česko-rakouských a česko-německých vztazích. Adalbert Stifter, člověk a spisovatel, zosobňuje ideál česko-německého soužití založeného na mravnosti a právu, na rovnosti a pokoji.

Památky a připomínky Adalberta Stiftera najdeme na obou stranách státní hranice. V Horní Plané (č. p. 21) je to rodný domek, ve kterém je instalována memoriální expozice literárního památníku. Zde také začíná hornoplánský vyhlídkový okruh, zřízený v roce 1985 pro pěší turisty a nazvaný "Stifterova stezka".

Cesta je dlouhá 6,5 km a vede od rodného domku spisovatele přes náměstí okolo kostela sv. Markéty na vrch Dobrá Voda. Na náměstí je budova bývalé školy, kam Stifter jako chlapec docházel. Na Dobré Vodě je od roku 1906 umístěn pomník s bronzovou sochou A. Stiftera od Karla Wilferta.

Z cesty od pomníku je výhled na vrcholky Smrčiny a Plechého, kde stojí na vrcholu Jezerní stěny nad Plešným jezerem Stifterův obelisk. Hladina Lipenské přehrady zde skrývá tzv. "Srdce Vltavy".

Cesta pokračuje směrem na Hodňov k místům dalekého výhledu. Je odtud pěkný pohled na městečko Horní Planá, jezero i lesnaté svahy Smrčiny a vrcholů na rakouské straně Šumavy. Na jednom z nich je vidět věž rozhledny Moldaublick nad městem Ulrichsberg. Za příznivých klimatických podmínek jsou jihovýchodním směrem vidět i rakouské Alpy. Další cesta vede okolo torza známého Stifterova buku, který patří k nejstarším stromům tohoto kraje. Stifter se o něm zmiňuje ve svých pracích. Poté přicházíme k vyhlídce nad rekreační osadou Karlovy Dvory, odkud je pohled na Vítkův hrádek, v popředí s rozlehlou plochou přehradního jezera. V některých dnech je vidět vrchol Dachsteinu v Alpách. Vyhlídková trasa Stifterovy stezky končí v rekreačním středisku Karlovy Dvory nebo je možný návrat do Horní Plané.

Další památku připomínající Adalberta Stiftera najdeme v obci Frymburk, odkud pocházela jeho první láska Fanni Greipová. V parku na náměstí je umístěn Stifterův pomník - bronzová plaketa na kamenném podstavci.

V roce 1990 byl opět zpřístupněn Stifterův obelisk nad Plešným jezerem. Leží v turisticky náročném terénu a zároveň na území přírodní rezervace Trojmezná hora, která je chráněným územím mezinárodního významu. Stifterův pomník byl vystavěn v nadmořské výšce 1 311 metrů v letech 1876 až 1877 Je složen z kvádrů tzv. pleknštejnské žuly a dosahuje do výše 14,5 metru. Na průčelí pomníku je vytesán nápis "A. Stifter, dem Dichter des Hochwald" (A. Stifterovi, básníku Vysokého lesa - Hvozdu), na straně k jezeru pak Errichtet 1876 - 1877", nalevo „Auf diesem Anger, an diesem Wasser ist der Herzoslag des Waldes" (Na tomto palouku, u této vody bije srdce lesa, napravo úryvek ze Stifterovy básně "Im Gebirge" (V horách): "Lieg in hohes Gras gebettet, schaue sehnend nach der Felswaldt" (Uložen ve vysoké trávě, dívám se toužebně po skalní stěně).

Před pomníkem je skalní plošina s výhledem do ledovcového karu Plešného jezera s masivem sousední Smrčiny v pozadí a dále směrem k Vítkovu Kameni a údolí Vltavy s Lipenským přehradním jezerem. Výhled pokračuje směrem na Želnavskou hornatinu i lesnaté Jelení vrchy.

Kopie Stifterova obelisku stojí na rakouské straně hranice nad Městečkem Aigen-Schlägl v masivu Bärensterinu. Poblíž také najdeme mládežnickou ubytovnu, která rovněž nese Stifterovo jméno.

Se jménem Adalberta Stiftera se můžeme setkat v této oblasti také, vydáme-li se na turistické stezky u našich sousedů. Úsek pohraniční turistické stezky z bavorského Třístoličníku směrem k Trojmezné se totiž nazývá Adalbert Stifter Steig. Na rakouské straně hranice leží poblíž Plechého Stifterův pramen - Adalbert Stifter Quele. Chcete-li však tato místa navštívit, nezapomeňte na legálnost přechodu státní hranice a ve vlastním zájmu využijte některého z hraničních přechodů!