Ententyky.cz

Nejvýše položený hrad v Čechách (1053 m.n.m.) s největší dochovanou obytnou věží tzv. Donjonem o rozměrech 17,5x14m nabízí nejkrásnější výhledy na Šumavu, Lipno, Novohradské hory a za příznivého počasí také na Alpy v Rakousku.

  Vybudováním střeženého hraničního pásma a vojenské pozorovatelny byla po 2. světové válce až do roku 1990 návštěva tohoto místa znemožněna.
Hrad byl opět zpřístupněn veřejnosti po 60 letech v roce 2005 u příležitosti 200. výročí narození A. Stiftera. Celou opravu zabezpečilo Občanské sdružení Vítkův Hrádek jako symbol "vzájemnosti" a jeho cílem bylo nejen obnovení významné kulturní památky, ale i vytvořit místo setkávání česky a německy mluvících lidí na rozhraní tří států - Česka, Rakouska a Německa.

  Vítkův Hrádek se nachází na pravé straně Lipenského jezera nad osadou Sv. Tomáš, 6 km od obce Přední Výtoň a 7 km od městečka Frymburk.
Zajímavostí je, že zde byl v roce 1394 krátce vězněn panskou šlechtou král Václav IV., syn krále Karla IV. a také toto kouzelné místo navštívil v roce 1861 korunní princ Rudolf, syn císaře Františka Josefa.
Vítkův Hrádek ( Wittinghausen ) byl založen v pol. 13. stol. Vítkem z Krumlova jako správní středisko kolonizovaného území a jako strážní hrad obchodní stezky z Rakous do Čech.
Po vymření krumlovské větve Vítkovců přešel hrad v roce 1302 do vlastnictví Rožmberků.
Roku 1602 poslední rožmberský vladař Petr Vok ve finanční tísni prodává krumlovské panství
i s Vítkovým hrádkem císaři Rudolfu II. a ještě roku 1621 je na hradě císařská posádka.
Roku 1622 přechází z rukou Ferdinanda II. do vlastnictví štýrského rodu Eggenbergů.
V roce 1719 získávají eggenbergský majetek knížata ze Schwarzenberku až do roku 1945.

  Od roku 1948 až do 1989 byl Vítkův Hrádek využíván armádou jako hláska protivzdušné obrany, nezadržitelně chátral a byl v havarijním stavu předán obci Přední Výtoň, která ho v tomto stavu pronajala Spolku přátel Vítkova Hrádku, které nejdříve nechalo zpracovat studii na využití Vítkova Hrádku, následoval stavebně technický a stavebně historický průzkum vč. rešerší. Dále bylo provedeno změření hradu a hradeb a byl dokončen archeologický průzkum. Na základě těchto podkladů byla zpracována projektová dokumentace na statické zajištění hradu, podle které byly zahájeny záchranné práce. Byla zabezpečena statika věže tzv. Donjonu, vstupní části a bastionů. V roce 2004 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce, při které byla celá věž obestavěna lešením a mohlo proběhnout dozdění všech vypadaných částí zdiva, vyspárování vnitřní i vnějších zdí, byly dostavěny scházející části koruny, do které byl vložen po celém obvodu železobetonový věnec, který byl zaklopen žulovými krycími deskami. V témže roce byla do věže vestavěna vyhlídková plošina. V letech 2005 až 2006 byly dokončeny opravy hradeb a jejich zadrnování. V období 2007 až 2009 byly dobudovány kiosky ve věži hradu na prodej vstupenek a občerstvení. Celkové investice na opravy dosáhly téměř 22 mil.Kč. Od této doby probíhá na základě pasportizace schválené Odborem památkové péče v Č. Krumlově opětovné spárování hradeb, věže a zároveň každoroční nátěry konstrukce vyhlídkové plošiny.

  V současné době má Spolek přátel Vítkova Hrádku za cíl vybudovat v bývalé konírně galerii ze života na obou stranách hranice. Předpokládané náklady činí 2,5 mil.Kč.

  Pro svoji zdaleka viditelnou polohu na nezalesněném hraničním hřebeni a bohatou historii se stal Vítkův Hrádek romantickým inspiračním zdrojem malířů a spisovatelů.
Adalbert Stifter (1805 - 1868) sem zasadil děj "Hvozd" i svého stěžejního románu "Vítek" a zvěčnil i podobu hradu na svých obrazech.
Básník Adolf Hejduk (1835 - 1923) věnoval tomuto místu dvě díla - "Dřevorubec" a "Pod Vítkovým Kamenem".