Ententyky.cz

Zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách se nachází na Svatotomášském pohoří při staré zemské hranici v nadmořské výšce 1053 metrů, kudy prochází hlavní evropské rozvodí.
     Hrad Vítkův Hrádek (Vítkův Kámen, Wittinghausen) byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova jako správní a obranné středisko nově osídlené oblasti. Svým rozsahem nepatřil k velkým hradním stavbám.
     Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým vnějším opevněním. Ve 14. století došlo k přestavbě dominantní věže do její dnešní podoby - svými rozměry 14 x 17,5 metrů patří k největším obytným věžím v Čechách.   
     Po vymření krumlovské větve Vítkovců přešel hrad v roce 1302 do vlastnictví rodu Rožmberků. V roce 1394, v době povstání panstva, zde byl krátkou dobu vězněn český král Václav IV. Husitské války podobu hrádku nezměnily. V 16. století byl rozšířen obranný systém o nový pás hradeb, zesílený pěti nárožními dělovými baštami. Zásobování hradní posádky vodou bylo řešeno zazděnými hliněnými rourami, které sváděly dešťovou vodu do přízemní sběrné nádrže. Dodnes patrné zbytky kamenných konzol na západní straně věže jsou pozůstatky vysutého arkýře a prevetu.
         Roku 1602 byl poslední rožmberský vladař Petr Vok donucen ve finanční tísni prodat krumlovské panství i s Vítkovým Hrádkem císaři Rudolfu II. Z rukou Ferdinanda II. pak přechází v roce 1622 do vlastnictví štýrského rodu Eggenberků, kteří zde ještě v neklidných dobách třicetileté války drželi do roku 1648 ozbrojenou posádku.
     V roce 1719 získala eggenberský majetek knížata ze Schwarzenberku. Ještě v roce 1725 probíhaly na hradě poslední stavební úpravy a opravy střech, od té doby však hrad definitivně ztratil svůj původní význam a začal se nezadržitelně měnit ve zříceninu.

     Pro svoji zdaleka viditelnou polohu na nezalesněném hraničním hřebeni a bohatou historii se stal Vítkův Hrádek romantickým inspiračním zdrojem malířů a spisovatelů. Adalbert Stifter (1805-1868) sem zasadil děj své povídky Hvozd i svého stěžejního románu Vítek a zvěčnil i dobovou podobu hradu na svých obrazech. Básník Adolf Hejduk (1835-1923) věnoval tomuto místu dvě rozsáhlé poémy - Dřevorubec a Pod Vítkovým Kamenem.
     V červenci 1861 sem zavítal korunní princ Rudolf, jehož návštěva si vyžádala i úpravu zříceniny a jejího okolí. Své nové sídlo - lovecký zámeček ve Svatém Tomáši - si Schwarzenberkové vystavěli v polovině 19. století a stavebně zakonzervovaná zřícenina Vítkova Hrádku byla dále využívána jako turistická rozhledna umožňující za dobrého počasí shlédnout panorama rakouských Alp s masivy Velkého Prielu, Dachsteinu a Watzmanu i velkolepý výhled do vltavského údolí a českého vnitrozemí.
    Vybudováním střeženého hraničního pásma a vojenské pozorovatelny byla po 2. světové válce až do roku 1990 návštěva tohoto místa znemožněna. Statický stav zdiva hrádku však již byl narušen do té míry, že bylo nutno vyhlásit zákaz vstupu do areálu.
     Občanské sdružení Vítkův Hrádek, které bylo zaregistrované v roce 1998, získalo tuto významnou kulturní památku do nájmu na 10 let, od vlastníka - obce Přední Výtoň. Vytýčilo si za cíl hrad staticky zabezpečit, obnovit schodiště a k roku 2005, kdy oslavíme 200. výročí narození Adalberta Stiftera, vybudovat na vrcholu hradu vyhlídkovou plošinu.

čerpáno ze stránek: www.vitkuvhradek.cz