Ententyky.cz

V muzeu jsou v současnosti k vidění tyto expozice:

Expozice - Pravěk

První část výstavního prostoru je věnována pravěkému osídlení krajiny středního Povltaví. Návštěvník zde najde kamenné nástroje, jako jsou sekerky, motyky a škrabadla z pazourku, dále ozdoby z bronzu, misky, hrnečky či zásobnice z nalezišť u Křepenic, Zvírotic, Líchov, Krásné Hory, Krašovic i odjinud. K zajímavostem patří stolička mamuta, nalezená v prostoru Šípkovy cihelny u Sedlčan.

Z nejvýznamnějšího naleziště, keltského oppida na Hrazanech, jsou vystaveny nástroje ze železa, nádoby, tkalcovské závaží a repliky keltských mincí. Významným doplňkem jsou dokumentární fotografie, mapy a plánky archeologických nalezišť, včetně informace o těch, kteří nejvíce přispěli k archeologickému výzkumu Sedlčanska.

Expozice - Středověk

Počátky slovanského osídlení krajiny dokládají exponáty z nalezišť u Nalžovického Podhájí, Sedlčan, Krásné Hory a Osečan, které jsou vystaveny v oddělení středověku. Nalezneme zde také keramiku, gotické zámky, klíče a části gotického ostění ze sedlčanského kostela sv. Martina. Za pozornost jistě stojí i lebka s trepanačním otvorem z 15. století či soubor zdobených nádob z tvrze v Ústupenicích.

Zvláštní místo zaujímají bohatě zdobené gotické kachle s náboženskými, heraldickými či loveckými náměty. Jedná se o jedinečný soubor, který byl vyzvednut při záchranném archeologickém výzkumu v Sedlčanech roku 1996.

Expozice - Jakub Krčín

Na čilém společenském životě města na konci 16. století mělo zásluhu zejména literátské bratrstvo, které se na kůru kostela sv. Martina věnovalo vícehlasému zpěvu českých i latinských písní. Jeho nákladně pořizované iluminované kancionály jsou dnes nejvýznamnějšími sedlčanskými památkami. V tzv. Krčínově kancionálu je spolu s ostatními literáty zachycen tehdejší pán města Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (muž v červeném obleku a s bílým kloboukem). Jedná se o dosud jediné známé dobové vyobrazení tohoto slavného rybníkáře a někdejšího rožmberského regenta. V Sedlčanech vystavěl podnikavý Krčín mimo jiné pivovar, veliký mlýn či sádky na ryby. Podobu města v době jeho vlády zachytil roku 1602 Jan Willenberg.

Expozice - Cechovní místnost

Na expozici středověku navazuje tzv. cechovní síň. Vystavené drobné řemeslnické nářadí jako např. tkalcovské člunky, perníkářské formy, barvířské formy, ale také kniha soukenického cechu z roku 1541, cínové nádobí, ferule řemesla mlynářského, korouhve či cechovní truhlice vypovídají o životě obyvatel Sedlčan na počátku nové doby.

Celou zadní stěnu místnosti zdobí soubor cechovních pohřebních štítů, které patřily k základnímu majetku cechu a při pohřbu člena společenstva se zavěšovaly po stranách rakve. Byly vyrobeny z voskovaného plátna hrubší struktury a jednostranně ozdobeny malbami. Ve ztvárněných motivech převažují zátiší (lebka se zkříženými hnáty, přesýpací hodiny, zlomená svíce), následují symboly řemesel (tkalcovské člunky, nůžky, bochník chleba), biblické motivy (Ukřižování) a vyobrazení patronů - ochránců řemesla (sv. Václav, sv. Florián).

Expozici doplňují dobové zbraně: pušky, šavle, halapartny a válečný buben z 18. století.

Expozice - Novověk

Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20.století. Zvláštní důraz je kladen na období 2. světové války, kdy bylo město a okolí vystěhováno pro účely budování cvičiště vojsk SS.

V expozici je mimo jiné model voru a ukázky vorařského nářadí, sklo a porcelán z měšťanských domácností 19. století, listinný materiál o činnosti sedlčanských spolků a zdejší židovské komunitě, soubor nářadí z dílen místních ševců, zbraně a vojenská výstroj z obou světových válek, uniforma italského legionáře a také součásti amerického bombardéru, sestřeleného nedaleko města na konci 2. sv. války.

Expozice - Národopis

O založení národopisné sbírky muzea se nejvíce zasloužil učitel a vlastivědný pracovník Čeněk Habart, rodák z Předbořic. za svého působení v Petrovicích koncem 19. století začal sbírat lidový nábytek, ručně psané a zdobené modlitební knížky, výšivky, části lidového kroje, obrázky malované na skle či zemědělské nářadí. kresbou a dokumentární fotografií zachytil významné architektonické památky, lidovou architekturu, svérázné osobnosti a přírodní zajímavosti.

Národopisná sbírka muzea se postupně rozrůstá o nové přírůstky, z nichž jsou v expozici vystaveny např. soubor nářadí na zpracování lnu, drobné předměty z venkovských domácností, obrázky lidové architektury, malované truhly a skříně.

Expozice - Sukova síň

Hudební skladatel a houslista Josef Suk se narodil 4. ledna 1874 v Křečovicích u Sedlčan. Na veřejnosti poprvé vystoupil v osmi letech v sedlčanském hostinci U Zlaté koruny. Housličky, na něž tehdy hrál, jsou dnes součástí expozice. V jedenácti letech začal Suk studovat pražskou konzervatoř a po jejím absolvování byl umělecky činný jednak v proslaveném Českém kvartetu, jednak jako hudební skladatel. Vystavené originální dokumenty a fotografie vypovídají o hluboké a oddané lásce Josefa Suka ke svým nejbližším, k přátelům, rodné vesničce i líbezné krajině středního Povltaví, ze které čerpal podněty pro své jedinečné hudební dílo.