Ententyky.cz

Hrad Potštejn stával na kopci nad žinkovským zámkem. Planina, na níž byl hrad postaven, spadala sice příkře dolů, ale přece jen byla na západní a východní straně zpevněna vysokými valy. Hrad měl obdélníkový půdorys a od předhradí byl oddělen příkopem, který je dnes téměř neznatelný. Z hradu zbyly skrovné základy zdí a okrouhlé věže. Pod ním byl vybudován rybníček, který zásoboval obyvatele vodou.

Hrad si postavil v l. 1252–1259 Půta ze Žinkov, příslušník rodu Drslaviců, který měl své rodové sídlo v Žinkovech. Nový hrad nazval podle tehdejšího zvyku po sobě Potštejn. Puta byl v l. 1284–1285 purkrabím v Domažlicích. Jeho stejnojmenný syn se v r. 1317 postavil prou Janovi Lucemburskému, zemřel však již r. 1318. Potštejn a Žinkový zdědil syn Oldřich a po něm drželi hrad jeho synové Soběhrd, Ojíř a Oldřich. V r. 1396 se uvádí Ojířův syn Bavor z Potštejna, který byl stoupencem Jana Husa; v r. 1415 připojil svou pečeť na stížný list české šlechty do Kostnice a zúčastňoval se spolu s plzeňským kazatelem Václavem Korandou starším různých shromáždění západočeských husitů. V r. 1419 se u Žinkov sešel ozbrojený houf husitů a odtud pod vedením Václava Korandy staršího táhl do Prahy.

Bavor z Potštejna zemřel krátce po r. 1437 a jeho majetek zdědil Přibík z Klenové. Hrad už nebyl obýván a pustl. Když v r. 1525 došlo k dělení majetku mezi bratry Přibíka, Buška, Šebestiána a Václava z Klenové, byl už zříceninou. Žinkovy dostal Přibík a mezi jeho majetkem se uvádí i část s pasekou, „v kteréž straně jest hradiště Puotoštajn". Potštejn byl pak součástí Žinkov, s nimiž sdílel další osudy.