Ententyky.cz

Kuglvajt (nebo také jako Kuglveit, Kuklvejt či Kuklov nebo německy Kugelwait a Kugelweit) je zřícenina hradu nad osadou Kuklov západně od Brlohu (z nějž vede na hrad místní naučná stezka) v okrese Český Krumlov. Skromné pozůstatky tohoto hradu Kuglvajt jsou na skalce nad Kremžkým potokem na okraji osady Kuklov. Rozkládá se na skalnatém vrcholu skalnatého granulitového kopce (740 m n. m.). Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále. Tento hrad postavil v lesnaté krajině mezi majetkem zlatokorunského kláštera a rožmberským krumlovským panstvím Jetřich z Portic, probošt vyšehradský, nejvyšší kancléř Království českého (na dvoře krále Karla IV.) a biskup mindenský kolem roku 1357 (první písemná zmínka o hradu). Podle něho se také psal z Kuglwaidu. Po Jetřichově smrti (1367) připadl hrad královské komoře a příčinou rozepří mezi králem Václavem IV. (kuglvajtským purkrabím byl Václav ze Švamberka) a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Během sporů panské jednoty s králem Václavem IV. hrad v roce 1395 hrad dobylo a pobořilo vojsko Jindřicha z Rožmberka. Hradní zříceninu s okolím daroval pak král po ukončení sporů (1405) Jindřichovi z Rožmberka, který je připojil k svému hradu Dívčímu Kameni. Název hradu je pravděpodobně odvozen z latinského slova cuculla (kukla, kapuce) podle kuželovitého, mnišskou kápi připomínajícího kopce a německého výrazu Weid (pastvina). Doslova se tedy jedná o kukelskou pastvinu. Jiný výklad uvádí význam lesní kuchyň či poustevna ze staroslovanského kukle (kuchyň) a keltského weid (les). Podoba hradu byla silně ovlivněna členitým stanovištěm. Dispozice hradu byla dvojdílná. Předhradí bylo pravděpodobně volné, popř. obsazené lehčími stavbami. Hradní jádro, které zaujalo nejvyšší polohu areálu v jeho severozápadní části, tvořila štíhlá věž, čtverhranný objekt (snad brána) a dvouprostorový palác. Dnes jsou zde k spatření malé střepy zdiva věže a hradeb a ve skále vylámaný příkop.