Ententyky.cz

Typ: pěší, cyklistická, okružní, délka: cca 7 km,
náročnost: malá, výchozí místo: hrad Krakovec

Pro Jaroslava Vrchlického byl hrad Krakovec místem jeho prvních veršů. „Jak světa on, on světa zapomenul,“ napsal o troskách hradu, které navštívil v létě 1873. Kromě básně Na Krakovci se Vrchický rozepsal o Krakovci i ve svém jediném románu Loutky, kde vzpomínky na Krakovec mísí se zážitky z výletu k pustému zámku Quiglier, který poznal v Itálii v roce 1875.

Hrad Krakovec postavil v první polovině 80. let 14. století Jíra z Roztok, oblíbenec Václava IV., purkrabí hradu Křivoklát a vedoucí dvorské stavební huti. Na skále nad soutokem dvou potoků vybudoval honosné sídlo, které navzdory tehdejším zvyklostem při stavbě hradů málo dbalo na obranu a svou architekturu podřídilo hlavně komfortu svých obyvatel. Krakovec tak symbolicky uzavřel éru nedobytných hradů a načal epochu pohodlných zámků, dalo by se říci, že je posledním hradem a prvním zámkem v Čechách.

Nejznámější epizodou z historie hradu je pobyt mistra Jana Husa, který v roce 1414 trávil na Krakovci poslední měsíce před cestou do Kostnice, tady napsal i svou závěť.

Kromě Jaroslava Vrchlického patří k nejslavnějším návštěvníkům Krakovce básník Karel Hynek Mácha nebo prezident T. G. Masaryk, který na Krakovec zavítal nedlouho před svou smrtí při jedné ze svých posledních vyjížděk z Lán.

Krakovec se proslavil i ve filmu – v polovině 70. letech se tu natáčela hudební komedie Ať žijí duchové! a pohádka Princ a Večernice. V prvním filmu „hrál“ Krakovec roli hradu Brtníku, kde straší duch rytíře Brtníka a jeho dcery Leontýnky, ve druhém se Krakovec proměnil v ponuré doupě vládce všeho nečasu – čaroděje Mrakomora. Dodnes tu ukazují místo na zdi, kam v závěrečném souboji princ Velen Mrakomora připíchl a stejně jako hrdinové komedie Ať žijí duchové! můžete sestoupit po schodech k temným sklepením, odkud podle pověsti vede tajná úniková chodba z hradu.

Naprostým unikátem je dřevěný přístupový most k hradu, zhotovený v letech 2000 až 2005 tradiční rukodělnou tesařskou technologií podle pozdně gotických vzorů. Most z dubového a akátového dřeva drží pohromadě jen dřevěné kolíky, klíny a hmoždíky a podle svých tvůrců se jedná zřejmě o největší objekt svého druhu, realizovaný v Evropě za posledních dvacet až třicet let.

Kromě hradu s unikátním mostem najdete v Krakovci i sochu Svobody – ženy s pochodní v jedné a zpřetrhanými pouty v druhé ruce. Stojí vedle hasičské zbrojnice jako součást pomníku padlých. Během druhé světové války měla být socha na příkaz okupantů zničena, podařilo se ji však ukrýt a po válce byla s velkou slávou vrácena zpět na své místo.

Výlet na Krakovec si můžete zpříjemnit o nenáročnou vycházku romantickým údolím Krakoveckého potoka k soutoku s říčkou Javornicí u Machova mlýna a do vesnice Milíčov s kostelem svatého Petra v okovech a náhrobními deskami urozeného pána Hendrycha Jakuba Týřovského z Enzidle (+1618) a vladyky Jana Staršího Chlumčanského z Přestavlk (+1590), zazděnými v ohradní zdi kostela.

POPIS TRASY

Cesta z hradu Krakovce údolím Krakoveckého potoka k soutoku s říčkou Javornicí a odtud do Milíčova vede po červeně značené turistické trase. V Milíčově vás značka dovede až ke kostelu. Z Milíčova zpět na Krakovec vede cesta přes vesnici Šípy a řídit se můžete podle značení cyklistické trasy 0043. Pro vaši orientaci - u kostela se obraťte zpět do vsi a po silnici jděte do Šípů. Cca 100 m za prvními domy v Šípech přijdete na velké rozcestí ve tvaru obráceného Y. Rovně vede silnice dál do vsi, vy odbočte doprava, tato cesta vás dovede až do Krakovce.