Již několikeré generace si vyprávějí pověsti o bájném kostele svatého Mikuláše pod vrchem Krudum.
Již několikeré generace si vyprávějí pověsti o bájném kostele svatého Mikuláše pod vrchem Krudum. Nesmírné bohatství, které pod ním má ležet nedalo spát mnohým hledačům pokladů, kteří jeho okolí překopali skrz naskrz. Mnozí historici pochybovali o jeho existenci, protože nebyly důkazy, že pod Krudumem kostel opravdu stál. Dokonce ani velký znalec a autor mnoha knih, zabývajících se oblastí dnešního Slavkovského lesa A. Gnirs existenci svatého Mikuláše věrohodně nedoložil.
Až v roce 2002 se z iniciativy nadšenců z Horního Slavkova podařilo sehnat finance na uskutečnění seriózního archeologického výzkumu, který vedl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák, za přispění studentů, kteří si tady opravdu "mákli". Odměnou jim bylo, objevení a vykopání pozůstatků pozdně románské stavby, která skutečně byla kostelem.
Její půdorys se nápadně podobá asi 20 km vzdálenému kostelu svatého Linharta.
Kostel měl obdélníkový presbytář i hlavní loď a dva východy, jeden na jih a jeden na sever. Jeho délka byla 25 metrů, šířka 12 metrů a sahal do výšky 12 metrů. Střechu měl, jak ukazuje nalezení množství pálených střepů, krytou cihlovými prejzy.
Archeologové se pro podobnost s kostelem svatého Linharta domnívají, že se na jeho stavbě mohli podílet stejní stavebníci. Stejný je i použitý materiál a také zmínky v písemných pramenech se takřka shodují. O svatém Linhartu se poprvé píše v kronice z roku 1246, o Mikuláši o pár let později, v roce 1253, v darovací listině krále Václava I.,kterou předal řádu křížovníků s červenou hvězdou do užívání farní kostel svatého Václava v Lokti a jeho tři filiální kostely, z nichž už však dnes ani jeden nestojí. Byly to: kostel svatého Wolfganga, kostel svatého Jana Křtitele, který stál u východní cesty ( kousek nad mostem u Epiagu ) a právě kostel svatého Mikuláše, stojící u jižní cesty.
Archeologům dlouho nebylo jasné, proč na tomto návrší pod Krudumem vlastně kostel stál. Původně se domnívali, že v blízkém okolí stála osada ( podobně jako u Linhartu ), nebo pevnost, která chránila starou obchodní stezku. Až nález starých důlních děl pod kostelem definitivně potvrdil hypotézu, zmiňovanou ve starých mýtech, že stavba byla opravdu hornickým kostelem.
| Tweet |