Ententyky.cz

Jedno z nejkouzelnějších míst na Šumavě. Pokud někdy navštívíte tuto zříceninu, budete se k ní a do jejího okolí vracet pokaždé, kdy to jen bude možné.

Jedno z nejkouzelnějších míst na Šumavě. Pokud někdy navštívíte tuto zříceninu, budete se k ní a do jejího okolí vracet pokaždé, kdy to jen bude možné.
Vítkův Hrádek byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova.V té době plnil funkci obranného bodu v oblasti, která se v letech jeho výstavby začala teprve obydlovat.

Hrad byl zprvu tvořen pouze hradní věží a okolo ní bylo vystavěno vnější opevnění. Ve 14. století dochází k přestavbě obytné věže do dnešní podoby. Její rozměry - 14 x 17,5 metrů - jí činní jednou z nejrozměrnějších obytných věží v Čechách.

Na počátku 14. století vymírají Vítkovci a hrad přechází do rukou Rožmberků (1302). Na konci 14. století probíhá povstání panstva a na Vítkově Hrádku je po nějakou dobu vězněn český král Václav IV.

Při husitských válkách zůstáva hrad nedotčen a jeho podoba se nemění. V 16. století dochází k přestavbě hradebního opevnění. Jest vystavěno 5 nárožních bašt v novém pásu hradeb.
Zimní nálady Opravená studna Hradby Nové schodiště dokončeno

V roce 1602 donutí Petra Voka finanční situace prodat krumlovské panství včetně Vítkova Hrádku. Ten padá do rukou císaři Rudolfu II. V roce 1622 přechází pak z rukou Ferdinanda II. do vlastnictví rodu Eggenbergů. Za dobu jejich vlastnictví je držena na hradě ozbrojená posádka až do roku 1648.

Přichází rok 1719 a v něm přebírají majetek Eggenbergů knížata z rodu Schwarzenberků. V roce 1725 finišují úpravy hrádku včetně oprav střechy. Již v tuto dobu je ale jasné, že hrad ztrácí svůj význam a právě v těchto letech začíná jeho pouť k jedné z nejmalebnějších a nejznámějších zřícenin dneška.

Dříve bylo okolí hrádku jiné, než ho známe dnes. Příhraniční kopce byly prosté lesního porostu a hrad bylo možno spatřit již z velké vzdálenosti. Snad i proto si ho vryl do srdce nejeden umělec tehdejší doby.Adalbert Stifter hrad zakomponoval do svých děl "Hvozd" a jeho mistrovského díla "Vítek" a básník Adolf Hejduk píše o Vítkově Hrádku ve svých básních "Pod Vítkovým Kamenem" a "Dřevorubec".

V létě roku 1861 přijíždí k hradu korunní princ Rudolf. K vůli této návštěvě dochází k částečným opravám a úpravám jinak chátrající stavby. V polovině 19. století si Schwarzenberkové budují lovecký zámeček v přilehlé osadě Svatý Tomáš a zřícenina tak plní funkci vyhlídkové plošiny.

Po "vítězném" únoru začínají komunističní představitelé plošně uzavírat příhraniční pásma, která sousedí se zlým imperialistickým západem. To znemožňuje obyčejnému smrtelníkovi přístup k hrádku po celou dobu totalitního režimu. Po pádu železné opony se však přichází se zjištěním, že statika hradu je životu nebezpečná. V roce 1998 hrad dostává od obce Přední Výtoň na deset let do pronájmu Sdružení Vítkův Kámen.

Hlavním cílem tohoto sdružení bylo uvést statiku zdiva do takové míry, aby se do roku 2005, kdy se slavilo 200. výročí narození Adalberta Stiftera, obnovilo schodiště uvnitř věže a na jejím ochozu vybudovala nová vyhlídková plošina. Zda se to podařilo, můžete vidět zde.
Výhled z hrádku na větrné elektrárny v Rakousku Zbytky hradní toalety Zrekonstruované zdi zříceniny Stav ruiny z léta 1992

Výhled z věže na okolí je úchvatný. Dají se dokonce spatřit vrcholky alp v čele s Dachsteinem či Watzmanem. Pokud budete trávit čas na lipensku, rozhodně se rozhodněte pro návštěvu těchto kouzelných míst.

Okolí Svatého Tomáše a Vítkova hrádku je protkáno zemskou energií. Kostel na Sv. Tomáši stojí na místě předkřesťanské svatyně. Avšak většina paprskových linií směřuje do sousedního Rakouska. Kdo byl na hrádku a Svatém Tomáši, především při soumraku či v noci, pouznal tajemno těchto míst na vlastní kůži.