Ententyky.cz

Typ: pěší, okružní, vzdálenost: cca 3 km
náročnost: malá, výchozí místo: Husovo náměstí, radnice

Marně přemýšlíte, kdo jiný proslavil město Rakovník kromě spisovatele Zikmunda Wintra v jeho půvabných renesančních příbězích Rakovnické obrázky? Až dojdete do cíle nedlouhé vycházky Rakovníkem, věnované bustám a portrétním reliéfům vynikajících osobností města, budete překvapeni, kolik výjimečných lidí se v Rakovníku narodilo, žilo tu, anebo působilo.

První, s kým se seznámíte, je politik, právník a spisovatel, rakovnický rodák Sixt z Ottersdorfu. Narodil se v Rakovníku kolem roku 1500 a do historie se zapsal především jako autor Dennopisu čili Historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546 a 1547 – cenného historického popisu a obhajoby vzpoury českých královských měst a šlechty proti císaři Ferdinandovi I., které se Sixt sám aktivně zúčastnil, neboť v té době zastával vysoký úřad kancléře Starého Města pražského. Pamětní deska se Sixtovým portrétem je umístěna v průčelí radnice na historickém Husově náměstí.

Z Husova náměstí půjdete kolem honosného barokního Mariánského sloupu k baroknímu paláci cisterciáků z Plas v samém srdci historického Rakovníka, položeném kolem novogotického kostela svatého Bartoloměje (prohlídka interiéru možná jen ze zádveří kostela). Kromě paláce cisterciáků, kde jsou v současnosti umístěny vlastivědné expozice Muzea T. G. M., tu najdete ještě kostelní zvonici z konce 15. století (nepřístupná), část středověkých městských hradeb a především gotickou Pražskou bránu (prohlídka brány je součástí prohlídky Muzea T. G. M.).

Na nádvoří paláce cisterciáků se nachází busta spisovatele, pražského rodáka Zikmunda Wintra (1846-1912), autora slavných Rakovnických obrázků. Inspiraci k této sbírce povídek z renesančního Rakovníka, ze kterých ta nejznámější – Nezbedný bakalář - se dočkala i filmového zpracování, čerpal Winter v rakovnickém městském archivu, který podrobně prostudoval v letech 1874-1884, kdy v Rakovníku učil na místní reálce. Více o Zikmundu Wintrovi a jeho působení v Rakovníku se dozvíte uvnitř paláce v historické expozici Muzea T. G. M.

Z paláce cisterciáků půjdete kolem budovy nejstarší české reálky, dnes Gymnázia Zikmunda Wintra, k druhé z dochovaných rakovnických bran – nepřehlédnutelné Vysoké bráně (uvnitř expozice gotických deskových oltářních obrazů, fotografií starého Rakovníka a vyhlídka na město) a odtud Vysokou ulicí kolem starobylého domu U Samsona s biblickými sgrafity k Nové síni pod Vysokou bránou, modernímu galerijnímu prostoru, který vznikl odvážnou úpravou rodného domu slavného českého operního pěvce Emila Buriana, mladšího bratra Krále pěvců Karla Buriana (1870-1924), jednoho z nejslavnějších operních pěvců všech dob. Emila Buriana (1876-1926), který své největší úspěchy sklízel na předních operních scénách v Německu, připomíná na jeho rodném domě pamětní deska s bustou.

Jen o několik kroků níž v ulici přijdete k synagoze, kde dnes sídlí Rabasova galerie se stálou expozicí díla předního českého krajináře, rodáka z nedalekých Krušovic Václava Rabase (1885-1954). Že jste na správném místě, poznáte podle malířovy busty, umístěné vedle vchodu do synagogy. Kromě výstavy Rabasových obrazů, mezi nimiž nechybí ani ty nejslavnější – Krušovická kopanina, Včelařské zátiší nebo Vzpomínka na maminku – si můžete v galerii prohlédnout i vlastní synagogu, která v současnosti slouží pod názvem Heroldova síň koncertům klasické hudby.

„Ať jsi černý jako bota, umyje tě mýdlo Otta!“ hlásal jeden z chytlavých sloganů, které svého času propagovaly vynikající bílé mýdlo s rakem, nejznámější výrobek rakovnické Ottovy továrny na mýdlo a jedlé tuky, kterou v 70. letech 19. století založil v Rakovníku rodák z Kostelce nad Labem František Otta (1848-1939). Z nuzných začátků vybudoval moderní podnik s několika sty zaměstnanci, který kromě mýdla produkoval kosmetiku, prací prášky, zubní pastu či jedlé tuky. Vše ve znamenité kvalitě, díky níž – a nápadité reklamě – žije věhlas výrobků se značkou Otta dodnes. Pomník ani pamětní desku, připomínající podnikatelský úspěch Františka Otty v Rakovníku kupodivu nenajdete, s trochou úsilí však objevíte alespoň jeho bustu. Zdobí hrobku rodiny Ottovy na hřbitově U Svaté Trojice, situovaný v blízkosti historického centra města, jen několik minut chůze od Rabasovy galerie.

Na rakovnickém hřbitově jsou pohřbeny i další vynikající osobnosti (mimo jiné etnograf Jan Soukup, zakladatel časopisu Malý Čtenář Gabriel Smetana nebo herečka Amálie Vojtová, matka herce Jaroslava Vojty) a najdete tu i vzácnou dřevěnou zvonici z konce 16. století (není přístupná.

O bratrech Karlovi a Emilovi Burianových už byla řeč ve Vysoké ulici, při procházce městem k bustám a portrétním reliéfům slavných Rakovničanů se s nimi však setkáte ještě jednou, a to u jejich památníku v urnovém háji vedle hřbitova U Svaté Trojice. Monumentální památník, v jehož prosklených schránkách jsou uloženy urny s popelem obou slavných bratrů, navrhl významný tvůrce moderní české architektury první poloviny 20. století F. A. Libra a portrétními reliéfy bratrů Burianů ho doplnil sochař František Zuska.

POPIS TRASY

Od radnice jděte přes Husovo náměstí do Muzea T. G. M. v barokním paláci cisterciáků z Plas, který se nachází za kostelem svatého Bartoloměje v sousedství Pražské brány. Z muzea jděte Martinovského ulicí vlevo vedle gymnázia Zikmunda Wintra k Vysoké bráně. Od Vysoké brány pokračujte dolů Vysokou ulicí k Nové výstavní síni a Rabasově galerii a odtud dál Vysokou ulicí zpět na Husovo náměstí. Až dojdete k Husovu náměstí, hned na rohu odbočte vpravo do Palackého ulice. Projděte celou ulici a na jejím konci odbočte vpravo vzhůru kolem budovy soudu (před budovou socha K. H. Borovského). Před vámi za světelnou křižovatkou je v zeleni hřbitov u Svaté Trojice a urnový háj. Hrobku rodiny továrníka Františka Otty najdete při hřbitovní zdí, blízko nad dřevěnou zvonicí. K památníku bratrů Burianů v urnovém háji vede centrální cesta urnovým hájem. Z urnového háje návrat na Husovo náměstí opět kolem budovy soudu a Palackého ulicí.