Ententyky.cz

Panská skála je jedním z našich nejpopulárnějších a nejčastěji navštěvovaných chráněných území. Je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní.

Panská skála je jedním z našich nejpopulárnějších a nejčastěji navštěvovaných chráněných území. Je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní.

Její jméno vzniklo překladem německého názvu "Herrnhausfelsen" (Herrnhaus = panský dům), odvozeného od staršího lidového označení Gehörnhaus. Slovem "Gehörn" se ve zdejším kraji kdysi označovaly strmě čnějící skalní útvary.

Původně zde bylo asi 30 m vysoké holé návrší s trojicí křížů na vrcholku, nazývané Kalvárie nebo Křížový vrch. Již před koncem 18. století na něm jeden z prácheňských sedláků lámal čedičové sloupy, které se používaly na dveřní, okenní i jiné sloupky, patníky, obrubníky apod. Při lámání byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čedičovými sloupy. Pravidelně vyvinuté čtyř- až šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20 - 25 cm. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany.

Tato jedinečná ukázka sloupcové odlučnosti čediče by ale s postupující těžbou zřejmě zanikla, kdyby se o její zachování nezasloužila řada významných lidí. Jedním z nich byl i profesor Josef Emanuel Hibsch (1852-1940), který v té době působil na Zemědělské akademii v Děčíně-Libverdě a svůj život zasvětil geologickému studiu Českého středohoří.

Sloupcovitá odlučnost je vlastnost mladých vyvřelin a souvisí se smršťováním magmatu při chladnutí a tuhnutí. Sloupce jsou orientovány kolmo k ploše ochlazování. Jejich příčný průřez má tvar pěti- či šestiúhelníku, výjimečně se jedná i o jiný n-úhelník. Součástí národní přírodní památky je jezírko, vzniklé zaplněním vytěžené prohlubně srážkovou vodou. Jistou zajímavostí jsou rozsáhlé porosty brusnice borůvky na jižním úbočí skalního útvaru kamenných varhan, ačkoliv se borůvka běžným čedičovým horninám zásadité reakce vyhýbá.