Ententyky.cz

Typ: pěší, cyklistická, okružní, vzdálenost: cca 8 km
náročnost: malá, výchozí místo: nádraží Lužná

Na „sladký opočinek pod klenbou lesních stromů“ lákal počátkem minulého století turistický průvodce k návštěvě léčivého pramene Merkovky v lesích nedaleko železničního nádraží v Lužné. V hájovně tu člověk mohl koupit láhev dobrého piva, mléko, chléb a máslo a zadarmo se bavit pohledem na zlaté kapříky „zcela volně zde žijící“ v lesním rybníčku.

Zatímco hájovna zanikla a výletník si dnes musí posloužit občerstvením z vlastních zásob, zlatí kapříci jsou tu pořád, stejně jako onen léčivý pramen, který počátkem 19. století objevil knížecí fürstenberský lesník Jiljí Merk. O necelé půl století později tu křivoklátský kníže Fürstenberk založil malé lesní lázně, kde zpočátku léčili své neduhy jen knížecí zaměstnanci, vpravdě zázračné výsledky léčby zdejší vodou však knížete brzy přiměly umožnit pobyt na Merkovce všem, ovšem s tou výhradou, že knížecí zaměstnanci měli přednost.

Ač malé (lázeňský domek tvořily pouhopouhé dva pokoje), měly lázně i své slavné hosty – léto roku 1869 tu se svou matkou trávila Renata Fügnerová, které sem k jejím patnáctým narozeninám přijel poblahopřát její budoucí manžel Miroslav Tyrš. Společně s Renatiným otcem Jindřichem Fügnerem byl Tyrš zakladatelem tělocvičné organizace Sokol. Renata Fügnerová se však stala nejen ženou významného muže, ale svou rozsáhlou prací v oboru lidového umění také jednou z předních osobností českého národopisu.

Po někdejších lázeňských budovách dnes není na Merkovce ani stopy, jen propadlý, klenutý sklep dává tušit, kde asi stávaly. Nedochovala se ani původní zděná kaplička nad pramenem (zbořil ji padající buk), místo ní dnes pramen kryje stylová dřevěná stříška.

Že tu vyvěrá železitý pramen, poznáte i bez chemické analýzy. Dno studánky i odtoku do blízkého rybníčku pokrývá vrstva sytě okrové usazeniny a voda chutná jako z rezavého vodovodu.

Merkovka se nachází zhruba 4 kilometry od železničního nádraží Lužná, pohodlná cesta značená žlutými psaníčky vede nádhernými partiemi lužního lesa, mokřadů a smíšeného lesa se skupinami obrovských modřínů a buků, projdete se také dlouhým, klenutým tunelem pod náspem železniční trati z druhé poloviny 19.století, která Merkovku obtáčí ve tvaru písmene omega. A poštěstí-li se vám být na Merkovce právě když kolem projíždí vlak, zažijete příjemně strašidelný pocit, jako by se k vám lesem řítila pověstná divoká honba - hlomozící stádo lesních přízraků.

Nechcete-li se z Merkovky vracet stejnou cestou, můžete jít zpátky delší oklikou přes vrch Louštín s úchvatnou vyhlídkou na moře křivoklátských lesů a nejzachovalejšími částmi přes dvě stě let staré zdi někdejší Valdštejnské obory. Zbude-li vám čas a síla, dopřejte si na závěr výletu prohlídku Železničního muzea Českých drah v areálu luženského nádraží, největšího muzea s železniční tématikou v Česku.

POPIS TRASY

Cesta na Merkovku z nádraží Lužná je značena žlutým "psaníčkem" (úhlopříčně dělený čtverec - nahoře žlutý, dole bílý). V úvodní části cesty mezi nádražím Lužná a hájovnou Čejkovka není značení dobré, i bez značek se však zorientujete velice snadno - u nádraží se dejte po silničce lesem směr Krušovice, po asi osmi stech metrech dojdete k hájovně Čejkovka. Tady se silnička točí prudce doleva a vpravo vede lesní cesta. Odbočte vpravo na lesní cestu, odtud už je značení dobré. Kromě krátkého úseku kolem luženské pily, kde se trasa vrací na silnici, vede od Čejkovky cesta už jen lesem. Návrat na luženské nádraží je stejnou cestou.