K záhadným kounovským kamenným řadám a za dalšími tajemstvími vrchu Rovina
Typ: pěší, okružní, náročnost: malá (až na krátké, náročné stoupání na Rovinu), vzdálenost: cca 7 km, výchozí místo: Kounov, hostinec U Tří lip
Kde jinde začít výlet na nejzáhadnější místo Česka, než v expozici, kde se dozvíte, proč kamenným řadám na vrchu Rovina u Kounova tento primát mezi českými záhadami patří. Odpověď je snadná: Protože nikdo nemá ani tušení, jaký účel těchto čtrnáct, až čtyři sta metrů dlouhých řad, složených z kamenů těžkých až několik tun, mělo.
Řady se táhnou v rozestupu třináct až třicet metrů napříč plochým temenem vrchu Rovina a badatelé si od roku 1934, kdy řady objevil kounovský učitel Antonín Patejdl, marně lámou hlavu, jaký smysl řady měly, kdy vznikly a proč. Jisté je, že jsou dílem lidí, že nevznikly přirozeným působením přírodních sil. Vše ostatní je hádankou, kterou se nedaří rozluštit. Byly řady jenom pouhé novodobé meze polí, pravěká astronomická observatoř, či snad navigační linie pro mimozemské kosmické lodě? Anebo tržiště, závodiště, pravěký kalendář, anebo něco docela jiného?
Expozice o kounovských kamenných řadách, kterou najdete v přízemí hostince U Tří lip v Kounově, vám odpověď nedá. Provede vás dějinami bádání o řadách od jejich objevení v roce 1934 až do současnosti a navrch přidá spoustu zajímavostí o Kounovu. Dozvíte se mimo jiné, že Kounov proslavily nejen záhadné řady, ale také zkameněliny pradávných živočichů, z nichž několik nese ve svém latinském názvu jméno Kounova jako prvního místa na světě, odkud byly jejich zkameněliny popsány.
Část expozice je věnována také poutní kapli svatého Vojtěcha u Kounova, postavené podle pověsti na místě, kde svatý Vojtěch před více než tisíci lety zázračně přivolal déšť. Kaple se nachází při cestě ke kounovským kamenným řadám a v její blízkosti se můžete zastavit u dalšího ze zdejších tajuplných míst – rozvalin neznámé stavby, prý kapličky, řečené „česká“, neboť podle místní tradice bývala ve svátek svatého Vojtěcha shromaždištěm menšinového českého obyvatelstva Kounova, zatímco německé většině patřila „velká“ kaple svatého Vojtěcha.
Česká kaplička je zajímavá ještě z jiného důvodu – soudí se, že může být poslední stavbou vesnice Rychleby, která stávala někde mezi Kounovem a Domoušicemi a zanikla ve 14. století.
Nespěcháte-li, zajděte si po prohlídce kounovských kamenných řad ještě na rovinské hradiště, které se nachází v lese za rovinskou hájovnou. Jeho osm hektarů velkou plochu vymezují mohutné sesuté valy, původně vysoké až šest metrů. Hradiště zbudovali na místě staršího osídlení Keltové asi v šestém století před naším letopočtem a brzy nato zaniklo, pravděpodobně násilným způsobem, čemuž kromě jiných archeologických stop nasvědčují nálezy opukových valounků – střeliva do keltských praků.
Než opustíte Rovinu, užijte si na rozloučenou nádherný výhled do kraje, který se před vámi otevře ze severní hrany Roviny asi 200 metrů od rovinské hájovny po modré turistické trase směr Špičák (Výrov).
POPIS TRASY
Od hostince U Tří lip (expozice Kounovské kamenné řady) vede na řady žlutá turistická trasa. Česká kaplička se nachází cca 150 metrů pod kaplí sv. Vojtěcha, asi 20 kroků vpravo vedle žluté turistické trasy. U kaple sv. Vojtěcha jsou umístěny lavičky, u kounovských kamenných řad kryté odpočívadlo. Rovinské hradiště se nachází přibližně 200 metrů za rovinskou hájovnou na trase naučné stezky Kounovské kamenné řady. U západního valu stojí jedenáctý panel naučné stezky. K neoznačené vyhlídce z Roviny dojdete od rovinské hájovny po modré turistické trase, směr Špičák. Zpátky do Kounova se vraťte opět po žluté turistické trase. Areál kounovských kamenných řad je po celý rok volně přístupný.
Komentáře
Tweet |