MUDr. Veronika Cirmanová: Zdraví v dospělosti je geneticky předurčeno jen z 20%
MUDr. Veronika Cirmanová se specializuje na pediatrii, endokrinologii a diabetologii. Jedenáct let působí na oddělení funkční diagnostiky a klinické endokrinologie v Endokrinologickém ústavu v Praze, je pediatrem v Nemocnici Na Homolce a ve Všeobecné fakultní nemocnici Praha. Co si myslí diabetoložka o výživě českých dětí? Co dětem podávat a čeho se raději vyvarovat? Kdy začít přikrmovat a čím? To a ještě mnohem více nám MUDr. Veronika Cirmanová prozradila.
Jak dnes vypadají české děti z pohledu výživy a obezity?
V.C.: V současné době má problém s nadváhou 20 – 30 % dětí, z toho 5 – 10 % trpí obezitou. Zdraví v dospělosti je předurčeno geneticky pouze z 20 %. Na zbylých 80 % mají vliv okolní faktory jako je životní prostředí a především výživa v raném věku. Vliv výživy v tomto období označujeme jako nutriční programování. Efekt programování můžeme pozorovat jak v průběhu vývoje plodu v děloze, tak po narození vlivem kojenecké výživy. Dítě přebírá návyky od svých rodičů.
Má vliv na tento stav výživa už od útlého věku?
V.C.: Rozhodující vliv na zdraví dítěte v dospělosti má výživa matky v době těhotenství, kojení a volba výživy v kojeneckém a batolecím věku. První 4 měsíce jsou obdobím výhradně mléčné výživy, a pokud není dítě kojeno nebo je kojeno pouze částečně, je dokrmováno počáteční kojeneckou formulí. Ve druhém období u částečně kojeného dítěte obvykle od 4. do 6. měsíce zavádíme nemléčné příkrmy a dítě přechází na pokračující formuli. Ve třetím období od 6. měsíce do ukončeného 12. měsíce, pokud není dítě kojeno, nebo je kojeno a dokrmováno formulí, dostává pokračovací formuli, která je určena pro děti až do ukončeného 36. měsíce života. Plnohodnotná výživa je důležitá nejen pro fyzický, ale také pro psychický vývoj kojenců a batolat. Podstatné je sledovat nejen doporučenou energetickou hodnotu, ale také správný poměr všech základních složek – tuků, bílkovin a sacharidů.
Jak vnímáte tuky ve výživě nejmenších, tzn. kolem 1 roku?
V.C.: Řada maminek má obavy z následné obezity a nabízí svým dětem nízkotučné potraviny. To je však chyba, protože dítě v raném věku do 2 let potřebuje dostatečné množství tuků jako významný zdroj energie a pro správný růst a vývoj. Nízkotučné výrobky navíc často obsahují přidané složky, jako jsou modifikované škroby a další zahušťovací látky, které jsou pro děti do 3 let nevhodné. Do 2 let věku podáváme dětem vždy mléko plnotučné a vždy pasterizované.
Jak by tedy měl vypadat správně poskládaný jídelníček pro dítě, u kterého se začíná s příkrmy?
V.C.: Kojené děti obvykle dostávají dostatek všech živin prostřednictvím mateřského mléka, přičemž zhruba 3 – 5 % tvoří mléčný tuk. Ten zároveň přestavuje asi 50 % celkového energetického příjmu. U zdravého prospívajícího kojence je doporučováno výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce. U nekojených dětí se zavádění příkrmů řídí jejich psychomotorickou zralostí. Postupně se zaváděním příkrmů, se upravuje poměr tuků, bílkovin a sacharidů. Přesto by tuk měl stále tvořit asi 30 % celkového energetického příjmu dítěte. Obvykle doporučovaná energetická hodnota stravy pro batolata je 100 kcal/kg/den. Denní objem tekutin je ve 2. roce 80-120 ml/kg/den, ve 3. roce 80-100 ml/kg/den. Dále by měla strava obsahovat dostatečné množství vitaminů, minerálních látek a stopových prvků a to zejména vápník, fosfor, železo, zinek, jód, fluor. Příkrmy do 1 roku věku nemají být dosolovány ani doslazovány.
Co se týče tuků, doporučujete tuky rostlinné či živočišné?
V.C.: Jak už bylo řečeno, kojené děti získávají energii z tuku živočišného – mléčného, který většina dětí toleruje velmi dobře. Pokud však maminka nemůže z jakéhokoli důvodu kojit, přichází na řadu náhradní kojenecká výživa. V poslední době se rozmáhá trend nahrazovat v náhradní nebo pokračovací mléčné výživě živočišný tuk rostlinným. Z výživového hlediska však tento krok není úplně žádoucí. Vhodnější je zařazovat mléčný tuk, který se svým složením nejvíce blíží mateřskému mléku.
Z jakého důvodu?
V.C.: Na mléčný tuk jsou děti zvyklé od narození, protože je obsažen v mateřském mléce. Díky vyššímu obsahu mastných kyselin s krátkým a středně dlouhodobým uhlíkatým řetězcem je velmi dobře stravitelný. Kromě toho je významným zdrojem energie a je také důležitý pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, což jsou zejména vitaminy A, D, E a K.
Kde všude můžeme nalézt mléčný tuk?
V.C.: Kromě mateřského mléka je obsažen také v některých typech kojenecké mléčné výživy. Ve většině z nich je však jeho množství zanedbatelné. Významnější podíl mléčného tuku obsahují např. kojenecké formule Sunar. Některé značky náhradní kojenecké výživy obsahují odtučněné sušené mléko, rostlinné oleje a mléčné aroma.
Jaký je rozdíl mezi mléčným tukem a mléčným aroma?
V.C.: Mléčné aroma je pouze složka zvýrazňující chuť. Mléčný tuk je navíc důležitý nejen pro svou energetickou hodnotu, ale zároveň se významně podílí také na senzorických vlastnostech mléčné kojenecké výživy.
Proč se vlastně v současnosti tak hojně nahrazuje živočišný tuk rostlinným?
V.C.: Živočišné tuky jsou často nahrazovány těmi rostlinnými z důvodu nižšího obsahu cholesterolu. Pro kojence však není cholesterol škodlivý, ba naopak, jeho přísun je velmi důležitý pro správný růst a vývoj celého organismu včetně centrální nervové soustavy. Samotné mateřské mléko obsahuje 3× více cholesterolu než mléko kravské.
Jak se tedy mají maminky orientovat ve výběru stravy? Je důležité umět číst obaly?
V.C.: Určitě. Při výběru kojenecké mléčné výživy je však potřeba pečlivě sledovat nejen informace o nutričních hodnotách, jako je energie, obsah sacharidů, tuků, bílkoviny, vitaminů nebo minerálních látek, ale také složení výrobku. Na originálním balení musí být vyjmenovány všechny složky, které se do kojeneckého mléka přidávají, a to v sestupném pořadí.
Jak poznám, že vybraný produkt obsahuje mléčný tuk?
V.C.: Pokud je v mléčné formuli obsažen mléčný tuk, najdete na obalu ve složení například sušené plnotučné mléko. Jestliže kojenecké mléko mléčný tuk neobsahuje, je ve složení uvedeno odtučněné mléko a zdrojem tuku jsou pouze rostlinné oleje.
Na jaké další věci bychom si měli při výběru vhodných příkrmů pro děti dávat pozor?
V.C.: U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmů shodně jako u dětí bez rizika, příkrm se zavádí optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. Druh potravin používaných při zavádění příkrmů je závislý na lokálních zvyklostech. Jako první se doporučují potraviny s dostatečným obsahem železa. Stejně tak se nedoporučuje odkládat kontakt s lepkem. Příkrmy do roka věku nemají být dosolovány ani doslazovány. Do 2 let věku se nedoporučují nízkotučné potraviny. Neupravené kravské mléko by mělo být dítěti podáváno nejdříve po ukončeném 12. měsíci věku. Výživa v druhé polovině kojeneckého období má být pestrá.
Mléčný tuk versus rostlinný tuk v kojenecké stravě
| Tweet |