Ententyky.cz

Komorní hůrka je kopec, který není na první pohled významný ani svou výškou ani svým tvarem. Když pojedete autem od Chebu směrem k Pomezí, možná si ho ani nevšimnete, natož aby vás napadlo, že ten lesnatý pahorek je vlastně sopka. Pravda, není to Vesuv ani Etna, přesto byly doby, kdy její jméno znali geologové z celého světa.

Sopka na Komorní hůrce vyhlasla před 250 - 400 tisíci lety. Člověku se zdá, že je to již velmi dávno, ale geologie odměřuje čas zcela jiným měřítkem, a proto je Komorní hůrka společně s 15 km vzdálenou Železnou hůrkou označována za naši nejmladší sopku. Vyvrhovaný sopečný materiál a vytékající lávové proudy postupně vytvořily struskový kužel mírně protažený k východu. Sopku v jejím původním tvaru zde dneska bohužel již nenajdme. Při těžbě strusky a popela byla odtěžena část západního i východního svahu kopce, kde zůstala velká, byť nepříliš hluboká těžební jáma. Tu může návštěvník mylně považovat za kráter sopky. Vytěžný materiál z Komorní hůrky lze dodnes spatřit např. na Chebském hradě, kde z něj byla ve 12. století postavena obranná Černá věž.

Na počátku 19. století patřila Komorní hůrka k nejlépe probádaným sopečným útvarům nejen v Čechách, ale i daleko za hranicemi. Rozsáhlé průzkumy, během nichž bylo vyraženo cca 300 m vodorovných štol, zde inicioval Johann Wolfgang Goethe, vedly k pochopení významu vulkanických a sedimentačních procesů během utváření zemského povrchu. Upomínkou na toto období je portál při vstupu do dnes již zasypané štoly a pamětní text s reliéfem básníkovy hlavy vyrytý neznámým umělcem opodál do čedičové skály.