Ententyky.cz

Na Špičáku a na sedle Rozvodí se v počátcích osídlení dolovala železná ruda. Kromě těžby rudy a později sklářství lidé, jako všude na Šumavě, pracovali zejména v lesích při zpracování dřeva, při získávání smoly, dřevěného uhlí a potaše. Ač na Špičáku nebyly pro zemědělství příliš vhodné podmínky, vznikala i zde zemědělská hospodářství. V polovině 19. stol. se tu začali objevovat i první turisté, kteří v často neprostupných lesích s pomocí průvodců (zpravidla místních lesníků) objevovali, dnes již notoricky známé cíle, zejména dvě nejznámější šumavská jezera. Absolutním přelomem v historii turistiky bylo zprovoznění železniční trati z Plzně do Nýrska a Železné Rudy a dále do Německa. Naučná stezka informuje o stavbě nejobtížnější části trati – špičáckého tunelu. Po dobu stavby zde hoteliér Jan Prokop, původně kupec z Volyně, působil jako kantýnský. Po dostavbě tunelu na Špičáku zůstal, z kantýny vybudoval penzion a později hotel. Železnice sem přivážela stále více turistů. Byly upraveny a vyznačeny cesty a stezky k turistickým cílům. O vzniku turistiky, ale i o lyžařích, kteří se po zavedení želeniční trati zde začali také objevovat, dále o založení Horské služby na Šumavě, o první lanovce na Šumavě, o zajímavé historii největšího šumavského lyžařského areálu na Špičáku, o Královácích a pohraničním pásmu, které se stalo smutným průvodcem novodobých dějin, o tom všem vás budou tabule na stezce informovat.