Ententyky.cz

Hrad byl založen jako královský strážní bod − odtud původní název Kunigeswart − střežící tehdejší zemskou hranici a zároveň Norimberskou cestu v úseku mezi Plzní a Chebem. K založení došlo patrně krátce po roce 1242, kdy byl zdejší pomezní hvozd smlouvou z Chebu natrvalo připojen k českému království. Zakladatelem tak pravděpodobně byl král Václav I. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1287, kdy je hrad uváděn v držení štaufského ministeriálního rodu Hartenberků (z Hartenbergu). K tomuto rodu patřili Englhart a Albert z Kynžvartu, přívrženci císaře Ludvíka Bavora, kteří najímali žoldnéře k přepádávání chebských kupců a měšťanů. Proto Karel IV. nechal na hrad v červenci 1347 poslat trestnou výpravu, před níž bratři uprchli do Bavorska, a hrad byl pobořen. Jeho obnovu Karel IV. zakázal. Roku 1360 prodal Englhart kynžvartské panství a blízký hrad Boršegrýn Nothaftovi, od jehož synů je v roce 1373 odkoupil Boreš z Rýzmburka. Borešův syn prodal panství v roce 1392 Zikmundu Hulerovi, který jej v roce 1395 vyměnil s Hynčíkem Pluhem z Rabštejna za Orlík. Ten získal v roce 1398 od Václava IV. povolení k obnově hradu. Obnovený hrad však zřejmě v roce 1400 prodal lankraběti Johannu I. z Leuchtenberka, od nějž jej v roce 1402 koupil Jindřich I. z Plavna. Jeho potomci hrad drželi až do roku 1491. Od konce 15. století hrad opět vlastnila řada majitelů, k nimž patřili např. Gutštejnové, král Vladislav Jagellonský a Pluhové z Rabštejna. V roce 1623 se stal majetkem rodu Metternichů. Koncem třicetileté války byl v roce 1647 obléhán a dobyt jak Švédy, tak císařským vojskem a následně rozbořen. Část zdiva byla v 80. letech 17. století použita na stavbu zámku Kynžvart. Hrad už pak nebyl obnoven.