Ententyky.cz

Okolí dnešních Uhlířských Janovic bylo osídleno Zličany. Od roku 1167 drželi zdejší kraj páni z Divišova (později ze Šternberka). Jeden z nich, Jan ze Šternberka, založil (snad v roce 1250) osadu, která nese jeho jméno. První písemný doklad o Janovicích je až z roku 1352. Od téhož roku je uváděn i přívlastek „Uhlířské“ (či Uhelné), připomínající časté povolání místních obyvatel.

Ještě před založením osady byla pravděpodobně v místě starého slovanského hradiště postavena románská kaple. Ve 13. století k ní byl přistavěn pozdně románský kostelík zasvěcený sv. Jiljí.

Rostoucímu městečku starý gotický kostel sv. Jiljí nedostačoval a tak byl roku 1767 položen základní kámen k novému chrámu na náměstí patronkou kostela Marií Terezií, vévodkyní Savojskou, rozenou z Liechtensteina. Stavba však byla odložena a kostel byl dostavěn až roku 1795 za faráře Josefa Křepelky knížetem Aloisem z Liechtensteina. Kostel i oltáře jsou ve slohu barokním. Fresky barokních oltářů malovali Václav a František Kramolínové. Václav maloval též obraz sv. Aloise nad oltářem, František čtyři evangelisty.
Kostel je neorientovaný (tj. nemá hlavní oltář na východní straně - osa je ve směru severozápad-jihovýchod). Je pozdně barokní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem se sakristií po severní straně, s hranolovitou věží. Věž je jednopatrová, s hlavním portálem datovaným k r. 1794, a s cibulovou střechou.
Zařízení: hlavní a dva boční oltáře v lodi jako iluzivní malby architektury s plastikou, s původními obrazy sv. Aloise, sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa na plátně (?) v rokokových rámech (obrazy přemalovány r. 1858), v presbytáři boční oltářík sv. Františka Serafinského, rámový, rokokový. Kazatelna klasicistní čtyři obrazy z legendy o P. Marii, barokní, ze 17. stol. (přemal. r. 1858); varhany rokokové. Cínová křtitelnice je renezanční, zvonovitá, s nápisem z r. 1618.