Uplynulo 50 let od smrti Ondřeje Sekory. V Praze se u této příležitosti koná výstava.
Ondřej Sekora byl významným českým spisovatelem, novinářem, kreslířem, grafikem a také popularizátorem sportu. Jeho zásluhou vznikl slavný Ferda Mravenec i Brouk Pytlík, významně ale přispěl i ke vzniku českého rugby. Od jeho smrti letos v červenci uplynulo padesát let.
Ondřej Sekora představil Ferdu Mravence poprvé v Pestrém týdnu v komiksovém příběhu o opilém mravencovi 22. července 1927 - tehdy mu ale ještě chyběl šátek a rozhodně nebyl určený pro děti.
Kreslíř a redaktor Lidových novin postavičku vymyslel v době své pracovní stáže v Paříži. Když tehdy při návštěvě kina uviděl Mickey Mouse z dílny Walta Disneyho, nápad na nového hrdinu ze živočišné říše byl na světě. Puntíkovaný šátek je prý dokonce přiznanou obdobou myšákových červených kalhot.
Další kreslené příběhy, tentokrát pro děti, vycházely v Lidových novinách od ledna 1933, v roce 1935 se zrodil i Brouk Pytlík. V roce 1936 pak vyšla první knížka s Ferdou Mravencem v hlavní roli a brzy kvůli obrovskému úspěchu následovaly další.
Nápad na Ferdu dostal Ondřej Sekora na druhé pracovní stáži ve Francii, ale na zmar nepřišla ani ta první – z té si přivezl ragbyový míč. Ragby ho totiž ve Francii naprosto uchvátilo, dokonce tak, že s míčem dovezl do tehdejšího Československa i pravidla, která přeložil a po svém pojmenoval i názvy jednotlivých pozic. To on vymyslel názvy hráčů, jako jsou mlynář, pilíř, vazač a rváč. Podle Sekory se dodnes všichni účastníci hry nazývají rojníci a bojují v mlýnech…
Pravidla vydával v časopise Sport na pokračování. Dával také dohromady mužstva, dvě trénoval a v květnu 1926 dokonce pískal jejich historicky první utkání.
Přestože Ferda Mravenec zažíval vždy úžasná dobrodružství, ve kterých vše nakonec dobře dopadlo, jeho autor to v životě neměl zrovna jednoduché. Protože si vzal Židovku, byl za války trnem v oku nacistům. S Ludmilou Roubíčkovou, se kterou měl synka Ondřeje, se odmítl rozvést, a tak v roce 1941 musel opustit Lidové noviny, následovalo vyloučení ze Syndikátu novinářů a zákaz činnosti.
Finančně ho podporoval nakladatel Josef Hokr, který mu poskytoval zálohy na budoucí poválečné reedice knih. Sekora se snažil vyhnout koncentračním táborům křtem manželky i syna a novou církevní svatbou. Stejně však putoval do pracovních táborů Kleinstein a Osterode, jeho žena málem zemřela na tyfus v Terezíně. Chlapec byl zatím u babičky.
Přestože koncentrační tábory rodina přežila, na Sekorově zdraví se nelidské podmínky podepsaly natrvalo. Trpěl na revma, astma, vznikla u něj porucha řeči. V roce 1964 měl mrtvici a s prací byl konec. O tři roky později zemřel.
Ondřej Sekora rozhodně není jen autorem Ferdy Mravence. Sám vydal desítky knih. Oblíbenou postavičkou byl třeba čmelák Aninka, pan Břoušek, Hnát a Patrčka, pes Voříšek, přitroublé kuře Napipi, lovec a cestovatel Animuk, nebo dobrý voják Vendelín. Mezi jeho nejzdařilejší díla patří i Uprchlík na ptačím stromě, který byl oceněn na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Kromě svých knížek pro děti ilustroval na pět desítek titulů jiných autorů, například Broučky Jana Karafiáta.
Výstava Ferda Mravenec 90 let
Výročí Ondřeje Sekory, ale i samotného Ferdy Mravence, jehož postavičku spatřili lidé poprvé před devadesáti lety, oslavuje výstava v pasáži Paláce Koruna v dolní části pražského Václavského náměstí. Mapuje celé Sekorovo dílo, otevřená bude až do 15. září, a přístupná je zdarma. K vidění jsou zde Sekorovy kresby, komiksy, pastely, knížky a příspěvky psané pro Lidové noviny, ale také mnoho zajímavostí ze života spisovatele. Záštitu nad výstavou převzalo hlavní město Praha.
| Tweet |