Průzkum: České děti čtou méně než před 10 lety
Čtení vnímá jako zábavnou činnost necelá polovina českých dětí, zatímco 18% považuje čtení za nudné. Vyplývá to z celostátního průzkumu zaměřeného na četbu a vztah dětí ke knihám a knihovnám, který připravila Národní knihovna ČR.
Průzkum mezi více než 1 500 dětmi ve věku 9 až 14 let provedla agentura Mediaresearch pomocí kvantitativních a kvalitativních metod v září a říjnu minulého roku. Výsledky průzkumu doplňují zjištění analýzy čtenářské gramotnosti a preferencí 50 000 žáků základních škol, kterou realizovala společnost SCIO v letech 2009 - 2013.
Vztah dětí k četbě ovlivňuje vzdělání rodičů, včasné získání dovednosti číst plynule a bez námahy a předčítání rodiči v útlém věku. Jen 12% českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy z knihy nepředčítali. Z analýzy společnosti SCIO vyplývá, že děti, kterým se do pěti let věku pravidelně četlo, dosahují v šestnácti letech lepších studijních výsledků. Silní čtenáři se rekrutují zejména z rodin s vysokoškolsky vzdělanými rodiči a rodiči, kteří sami čtou. "Je nepravděpodobné, že by děti, které nezačnou číst do 14 let, kdy číst začaly," uvedl Bohumil Kartous ze společnosti SCIO.
Třetina dětí čte knihy každý den, třetina ale nepřečte za měsíc ani jednu knihu. Děti, které nepatří mezi čtenářské nadšence v průzkumu nejčastěji jako důvod svého nečtení uváděly, že je čtení nebaví. Silnou konkurencí knih jsou jiné volnočasové aktivity, zejména film, televize, internet, Facebook a počítačové hry. Nejvíce volného času děti tráví sledováním televize (denně zhruba 1,5 hodiny). Téměř čtvrtina dětí hraje denně 55 minut elektronické hry, které kulminuje ve věku 11 až 12 let (denně 29% dětí). Elektronické hry hrají třikrát častěji chlapci než dívky. Na internetu zhruba hodinu denně surfují skoro dvě pětiny dětí a 38 minut denně stráví čtvrtina dětí na Facebooku.
S rostoucím věkem frekvence četby knih mírně klesá, děti čtou méně často, ale pokud knihu otevřou, čtou delší dobu.
Mezi dětskými čtenáři existují výrazné genderové rozdíly - za zábavné považuje čtení 59% dívek, ale jen 37% chlapců. Dívky preferují knihy o přírodě a zvířatech, pohádky a pověsti, kluci mají rádi dobrodružnou četbu a komiksy. Obě pohlaví čtou ráda příběhy o dětech.
České děti nejčastěji čtou povinnou školní četbu (51%), knihy, které jim doporučí kamarádi (50%) nebo rodiče (43%), ale velký význam má pro ně i vlastní objevování knih v domácí nebo veřejné knihovně nebo na internetu. Jednoznačně preferují volný výběr titulu knížek ke čtení. Dvě třetiny dětí dostávají seznam doporučených knih od svých učitelů. Povinná četba je důležitá zejména pro děti, které pocházejí z nepodnětného prostředí a k zajímavým knihám by se jinak nedostaly. Mezi nejoblíbenější autory českých dětí patří J.K. Rowlingová (Harry Potter), Jeff Kinney (Deník malého Poseroutky) a Stephenie Meyerová (Stmívání).
Od čtení děti očekávají prožití dobrodružství, pobavení a zapojení fantazie.
Knihy ztrácejí roli zdroje informací, pro školní práce děti častěji využívají internet. Význam knihy pro vzdělávání si děti uvědomují s rostoucím věkem. Děti, které čtou dosahují lepších studijních výsledků v matematice, mají lepší slovní zásobu a lepší vyjadřovací schopnosti.
S elektronickými knihami děti nemají příliš zkušeností, nejsou zvyklé je používat.
Z průzkumu také vyplývá obliba veřejných knihoven dětmi, které rády čtou. Děti kladně hodnotily zejména milé a vstřícné pracovníky knihoven a pestrou nabídku knih. Zajímavé je, že děti oceňují také klid, který v knihovnách vládne. Do knihoven poprvé děti přivádějí nejčastěji rodiče (52%) nebo škola (22%). Téměř polovina dětí navštěvuje knihovnu spolu s kamarády.
Češi mají velkou čtenářskou tradici, domácí knihovny Čechů jsou v Evropě nebývalé. Jen 16% dospělých Čechů nepřečte za rok ani jednu knihu, oproti například 67% Portugalců. Přesto je čtenářská gramotnost českých dětí průměrná. Důvodem může být nedostatečné pracování s texty na školách, které by nutilo děti o textech přemýšlet, analyzovat je a vytvářet své vlastní.
Tweet |