Jak spí české děti? Velmi nedostatečně
Jaká jsou doporučení pro délku spánku u dětí? Do jaké míry tato doporučení plní mladí Češi? Co je to sociální jet lag? Souvisí délka spánku s časem stráveným u obrazovek? A má nějaký vztah k nadváze a obezitě? Na tyto otázky odpovídá mezinárodní studie HBSC, která se soustředí se na celou řadu aspektů zdravého životního stylu české mládeže, zkoumá vztahy mezi nimi a dlouhodobě sleduje nejvýznamnější trendy.
V rámci 24hodinové analýzy pohybového chování, která získává informace o pohybu, sezení a spánku dětí a dospívajících pomocí přístrojového měření na menším vzorku populace, výzkumníci monitorovali 700 dětí a dospívajících nepřetržitě po dobu sedmi po sobě jdoucích dní. Analyzovali 24hodinový denní (a noční) cyklus jako celek. Kromě charakteristik spánku se zaměřili na délku a kvalitu pohybových aktivit a sezení.
Z analýzy vyplývá, že české děti spí ve všední dny v průměru 8 hodin a 8 minut. O víkendech, prázdninách a svátcích si přispí a průměrná doba spánku se prodlužuje o hodinu a půl až na 9 hodin 36 minut. Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny blíží v průměru devíti hodinám, patnáctiletí spí jen o něco více než 7 a půl hodiny.
Celosvětově uznávaným standardem pro délku spánku jsou doporučení CDC (Centers for Disease Control and Prevention). Podle nich by děti ve věku 6–12 let měly každý den spát 9–12 hodin. Teenageři (13–18 let) pak 8–10 hodin. Do stanoveného rozmezí se podle studie HBSC vejde přibližně 60 % školáků. Ovšem podle 24hodinové analýzy pohybového chování je procento dětí, které na doporučený limit nedosáhnou, ještě výrazně vyšší. Konkrétně jde až o 3/4 dětské populace. Podíl těch, kteří doporučení plní, klesá s věkem. V případě patnáctiletých je to už jen zhruba polovina (52 %). Mnohem lépe si děti vedou o víkendech. Mezi „nespáče“ patří pouze 18 % chlapců a 12 % dívek. "Nespáči" chodí do postele bezmála o hodinu později a zároveň o více než čtvrthodinu dříve vstávají. Poměrně velká skupina dětí ( ♂ 22 % a ♀ 28 %) pak o sobotách a nedělích spí naopak déle, než je doporučeno. Tím vzniká tzv. sociální jet leg. Jde o nesoulad mezi „biologickým“ a „sociálním“ časem. Něco jiného tělo potřebuje a něco jiného se s ním děje vlivem společenských potřeb a konvencí. V případě spánku jde například o (před)časné vstávání do školy. Délka spánku je o víkendech až o dvě hodiny delší. Právě tyto rozdíly mají dle nejnovějších zjištění negativní vliv na (duševní) zdraví a za následek mají mimo jiné zvýšenou únavu a pociťovaný nedostatek energie. Počet dětí s výrazným sociálním jet lagem roste s věkem. U patnáctiletých jde už téměř o polovinu dětí (45 %).
Souvisí čas strávený před obrazovkou (tzv. screen time) s délkou spánku? Rozhodně ano! Děti, které více než 2 hodiny denně sledují filmy a videa, hrají hry nebo jsou na sociálních sítích, mnohem častěji nedosáhnou na spánková doporučení. Pokud před mobilem, tabletem a počítačem stráví denně 4 hodiny a více, snižuje se jejich šance na splnění doporučení dokonce na polovinu až třetinu. Děti, které spí o víkendu méně než ve školních dnech, patří dle šetření mezi intenzivní hráče a uživatele sociálních sítí. Spánek obětují „obrazovce”.
Analýzou bylo zjištěno, že mladí lidé, kteří patří mezi „nespáče“, tráví mnohem více času přes den sezením než ti, kteří spí dostatečně. Velmi často se jedná o dlouhé, nepřerušované sezení, které má celou řadu negativních dopadů na jejich zdraví.
V létě 2020 výzkumníci pracovali na analýze chování dětí během jarního lockdownu způsobeného pandemií COVID-19. Ukázalo se, že v době, kdy děti nemusely vstávat do školy, toho naspaly mnohem víc. Spánková doporučení plnilo během jarní „korony“ bezmála 70 % z nich. Ve srovnání s běžným stavem tento ukazatel vzrostl o 10 procentních bodů.
Nedostatečný spánek se podepisuje na zdraví dětí. Školáci, kteří neplní spánková doporučení, trpí častěji psychickými a tělesnými potížemi, jako jsou pocity podrážděnosti nebo bolest hlavy. To se pak odráží v horší emoční pohodě a životní spokojenosti. U „nespáčů“ jsou patrné i další negativní faktory včetně horších stravovacích návyků (vynechávají snídaně, pijí více energetických nápojů nebo jedí častěji chipsy). Děti bez dostatku spánku čelí i dalším zdravotním komplikacím, včetně nadváhy a obezity.
Data říkají, že pozdní usínání předznamenává problém. Zlomovým bodem jsou pro dětskou populaci časy usínání po 23:30 ve všední dny a po půlnoci o víkendu. Děti s takovým režimem se častěji potýkají se zdravotními komplikacemi a hůře se stravují. Stejné potíže ale řeší také ti, kteří vstávají o víkendu příliš pozdě, tedy až po 11:00.
Ve vztahu mezi spánkem a obezitou platí jednoduchá logika, do níž ještě promlouvá čas strávený před obrazovkou. Dospívající, kteří spí dostatečně, a k tomu nestráví u obrazovek více než 2 hodiny denně, mají 3–10násobně nižší riziko vzniku nadváhy a obezity než ti, kdo spí málo, vysedávají před obrazovkami a nehýbou se. Nárůst tělesného tuku je spojen s tím, že děti čas, který by mohly prospat, raději „prohrají“ před obrazovkou. A podle našich analýz to platí i naopak – spánek namísto screen timu (zejména toho dlouhého, nepřerušovaného) významně snižuje riziko nadváhy a obezity.
| Tweet |