Ententyky.cz

Experti vyzvali poslance k přehlasování veta normy o ochraně dětí

"Věřím, že se najde 101 rozumných zákonodárců. Mnoho křivd z minulosti Česká republika už splatila, teď je čas splatit je i těm nejbezbrannějším. Teď je ta doba, kdy by se měly splatit dluhy, aby se další děti nemusely potýkat s následky deprivace," uvedla ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová. Podle ní Česko mělo fungující pěstounskou péči, kterou minulý režim v 50. letech ze dne na den zrušil a do ústavů tehdy poslal na 5000 dětí.

Novelu o ochraně dětí připravilo ministerstvo práce. Zákon má podpořit péči v rodině. Dítě v nouzi by se tak do ústavů nemělo dostat. Do doby, než by se o ně mohli starat vlastní či adoptivní rodiče, by o ně pečovali profesionální pěstouni. Rodinám by pomáhali experti, vznikla by síť služeb. Pěstouni na přechodnou dobu by dostávali plat, z něhož by se odvádělo sociální a zdravotní pojištění. Pobírali by ho i v době, kdy by se o žádné dítě nestarali.

Pěstounské rodiny na přechodnou dobu v Česku už fungují, je jich ale zatím jen 25, uvedla Ria Černá ze sdružení Amalthea. Podle ní jedna z rodin pečuje už o osmé miminko, pak ho předá náhradním rodičům. "Tito pěstouni potřebují i finanční zázemí. Nyní se tomu mohou věnovat jen ti, kteří jsou dobře zabezpečeni," podotkla Černá.

Dolní komora by o novele měla hlasovat ještě v říjnu. Normu jí vrátil už Senát. Podle kritiků by rozvrátila fungující systém ústavů, z pěstounství udělala trh a z dětí zboží. Stejný názor má prezident. Podle něj je nový zákon "bezcitný a surový" a poslanci ho přijali jen pod tlakem mezinárodních institucí. S tím odborníci nesouhlasí. Zdůrazňují, že po nové úpravě a podpoře rodinné péče volají už léta. Otevřený dopis pro prezidenta podepsalo 38 organizací, píšou teď i poslancům. Před hlasováním chtějí experti s nerozhodnutými jednat.

Lékařská komora či mnozí pracovníci dětských domovů před rušením zařízení varují. Podle nich by děti mohly přijít o odbornou pomoc a kvalifikované síly by se propouštěly. S tím nesouhlasí Petr Zmuda z dětského domova v Karlových Varech a Ostrově. "Novela nikde nehovoří o rušení ústavů. Její přínos je v prevenci. Potenciál odborníků lze využít pak přímo v terénu v rodinách," uvedl Zmuda. Připomněl, že velká část dětí končívá v ústavech ze sociálních důvodů. I když se personál snaží, stejně malí obyvatelé citově strádají.

Na tom se shodují i pěstouni. Jana a Petr Luhanovi se starají skoro tři roky o dnes šestiletého chlapce. Stále se potýkají s následky jeho pobytu v ústavu, který trval dva a půl roku. "Když k nám ve třech letech přišel, v podstatě neznal své jméno. Slyšel na volání: děti. Když jste ho vzali, tak se kolem vás neovinul, zůstal jako prkno," popisuje pěstounka. I když podle ní chlapec udělal velký pokrok, stále má traumata, nízké sebevědomí a těžko se motivuje.

Podobné zkušenosti mají i Markéta a Karel Švejdovi. Dnes osmiletý chlapec k nim přišel před skoro třemi lety. Podle nich jim situaci ulehčila pomoc odborníků. Museli si je ale vyhledávat sami. Nabídku služeb by proto uvítali.

Podle zástupců organizací na pomoc dětem a pěstounům stojí roční pobyt v dětském domově asi 281.000 korun a v kojeneckém ústavu zhruba 448.000 korun. Pěstounská péče na přechodnou dobu má vyjít asi na 240.000 korun, na péči u stálých pěstounů pak stát podle věku dítěte vydá od 96.000 do 120.000 korun ročně.

Podle schválené vládní strategie by se od roku 2014 neměli chlapci a děvčata do tří let do ústavů už vůbec posílat. Od roku 2016 by pak do nich neměly chodit už ani děti do sedmi let.