Ententyky.cz

Dětské alergie v domácím prostředí aneb nebezpečí domova, kterým lze předejít

Alergeny vnějšího prostředí si všichni uvědomujeme, ale většina z nás zapomíná na nástrahy uvnitř domova, které ovlivňují především zdraví malých dětí. V současné době je však na trhu mnoho inovativních řešení, z nichž jsou nejkomplexnější tzv. zdravé byty s řízenou výměnou vzduchu, které nabízí ideální prostředí se sníženým výskytem potenciálních alergenů pro vývoj našich dětí.

Nárůst alergických onemocnění u dětí
V posledních letech jsou alergická onemocnění celosvětově trvale na vzestupu a narůstají zejména v dětské populaci. Na tomto trendu se nepochybně z velké části podílí moderní způsob života. Až kolem 90 % svého života trávíme uvnitř budov, obklopeni moderní technikou a 40 % z nás také zvířecími mazlíčky.
Největší vzestup alergických onemocnění byl především v 70. – 90. letech 20. století. V průběhu 90. let 20. století se stalo jednou z nejčastějších chronických nemocí astma. Výskyt v dětském věku je u něj zřetelně vyšší než u dospělých, v některých zemích dokonce v dětské populaci přesahuje 20 %. Podle odhadu trpí alergiemi přibližně 20 % světové populace. Další růst alergických onemocnění se nadále očekává, protože přibývá lidí, kteří jsou citliví na nejrůznější alergeny. Studie naznačují, že výskyt alergických onemocnění má v Evropě stále rostoucí trend a již není omezen na specifickou sezónu nebo prostředí.
V České republice se udává přes 2 miliony osob, které trpí nějakou formou alergie. Podle asociace Global Allergy and Asthma European Network získá problém alergií již v roce 2015 epidemických rozměrů a alergiemi bude trpět až polovina celé evropské populace.

Vlivy na vznik dětských alergií
Největší podíl na vzniku alergií má zcela jistě dědičnost, nelze však opominout ani další rizikové faktory. „Značný vliv může mít výživa v prvních 6 měsících života, především na vznik ekzémů. Obecně lze říci, že z hlediska vzniku alergie je podstatné, s čím se setká dítě v období po narození,“ říká MUDr. Ivana Holcátová, CSc. z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF a VFN a dodává: „Není příliš vhodné vystavit novorozence agresivnímu vlivu prostředí. To se netýká jen toho, že v prostředí, kde se malé dítě pohybuje, nikdy nedovolíme nikomu kouřit. V jeho okolí by se mělo snížit na minimum používání chemických látek, a to především ve formě aerosolu (spray) a v žádném případě není vhodné přivézt dítě do zcela nového interiéru po vymalování a opatřeného novým nábytkem, koberci a záclonami.“ Chemické látky v nich obsažené mohou dráždit, ale především ovlivňovat imunitní systém nevhodným způsobem, a tím podporovat vrozenou dispozici k alergické, tedy přehnané reakci organismu na běžné součásti prostředí.
Nejčastějším onemocněním obecně u dětí je alergická rýma pylová a atopický ekzém. Obě tyto alergie představují více než polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. Jedním z nejčastějších chronických onemocnění vůbec je astma. S výskytem astmatu a alergií jsou spojeny špatná kvalita venkovního ovzduší, vystavení alergenům ve vnitřním prostředí a stresující životní styl. Rostoucí trend ve výskytu astmatu je zřejmý zejména v městském prostředí. Podle výzkumů Státního zdravotního ústavu existuje také souvislost mezi změnami klimatu a rostoucím výskytem astmatu a alergií u dětí. V důsledku vyšších teplot a dřívějšího nástupu jara se zvyšuje množství vzdušných alergenů. Během posledních let se citlivost na pylové alergeny v mnoha částech Evropy téměř zdvojnásobila, a to zejména u mladých lidí.
Naše děti vyrůstají často v umělých podmínkách měst, kde je rodiče ukrývají před špatným ovzduším v uzavřených budovách, kde tráví většinu svého času. „Stále platí, že nejvýznamnějšími alergeny jsou pyly, především trav a plevelných rostlin, ale i v bytech máme vydatné zdroje rizikových látek, které buď jsou alergeny, nebo podporují vznik alergických reakcí. Lidé bohužel přesto stále věří, že „můj dům, můj hrad“, tam žádné nebezpečí nehrozí, a podle toho se také chovají,“ říká MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

Alergeny působící na děti v domácím prostředí
Určit alergii dítěte bývá obtížné. Příznaky jsou totiž podobné běžnému nachlazení. Patří mezi ně kýchání, plný nos, únava, bolesti hlavy a slzení očí. Vodítkem pro zjištění příčin potíží může být celková délka trvání příznaků. Příznaky alergie totiž ustupují brzy po odeznění vlivu alergenu. To obvykle nastává během několika hodin. Alergie může způsobovat poruchy spánku a špatný výkon ve škole.
Je prokázáno, že značný vliv na alergie má i domácí prostředí. „Prašnost v bytě či domě závisí na klimatických a zeměpisných podmínkách, ročním období, způsobu vytápění a větrání, na zařízení bytu i počtu osob, které byt obývají. Množství i kvalita prachu se samozřejmě liší podle toho, jestli se nachází například v ložnici, kuchyni či koupelně,“ říká doc. MUDr. Ondřej Rybníček, Ph. D.
V domácím prostředí také alergie zhoršují roztoči, malí členovci, které jsou pro oko neviditelní. Nejvíce je jich v matracích, polštářích a dekách, kde mají správnou teplotu, vlhkost a potravu. Živí se kožním odpadem. Nejvíce alergikům způsobují potíže hned ráno po probuzení, a to rýmou, atopickým ekzémem nebo astmatem. Tato alergie se objevuje v průběhu celého roku, nejvíce v podzimních a zimních měsících, kdy je vyšší vlhkost. Nejvíce alergizující složkou domácího prachu jsou právě alergeny roztočů. Jeden gram prachu z matrace může obsahovat 2 000 – 15 000 roztočů. Ostatní části bytu jsou na ně moc suché. Roztoči totiž potřebují k životu vlhkost nad 50 %. Ideální vlhkost v domácnosti by se proto měla pohybovat mezi 30 a 50 %.
Vysoká vlhkost také zvyšuje riziko alergických a revmatických onemocnění a dochází při ní ke vzniku plísní. „Plísním se dobře daří i ve starých a nově zteplených budovách, chatách a chalupách. Často je zde najdeme pod koberci, ve starých textiliích, čalouněních a spižírnách. Poznáme je i podle charakteristického zápachu,“ konstatovala MUDr. Marie Špičáková, lékařka privátního centra Alergologie a klinické imunologie pro děti, mládež a dospělé v Praze - Podolí.
Plísním se daří i na vlhkých zdech a vzduchem létají jejich zárodky – tzv. spory. Ve vnitřním prostředí některých budov plísně dokonce předčí výskyt roztočů. Ideální podmínky pro množení plísní v bytě nastávají v době, kdy se snižují venkovní teploty. V bytech se začíná topit a méně se větrá. „Plísně domácí se na rozdíl od těch venkovních vyskytují v prostředí člověka celoročně a způsobují tak zdravotní potíže trvale. Ke svému růstu potřebují rovněž vhodné podmínky s relativní vyšší vlhkostí vzduchu přes 50 % a vhodnou teplotu. Vdechování spor plísní může způsobit i u nealergického jedince trvalý dráždivý kašel a rýmu, u alergika závažnější projevy průduškového astmatu a alergické rýmy s celoročním průběhem,“ varuje MUDr. Marie Špičáková.
„Z alergenů, které se v bytech vyskytují a mohou na děti působit, je nutno zmínit i alergeny domácích zvířat, která s námi sdílejí naše obydlí. Městský člověk si do betonové džungle přináší divokou přírodu v upravené formě a do městského bytu si pořizuje domácí mazlíčky, kteří s ním sdílejí nejen byt, ale často i lože. Alergeny psů a především koček obsažené v jejich slinách, jsou pro děti velmi agresivní,“ říká MUDr. Ivana Holcátová, CSc.
Avšak ani rodiče, kteří nedovolili svému alergickému dítěti domácího mazlíčka, nemají nad zvířecími alergeny vyhráno. Alergeny především koček jsou extrémně lepivé, takže je lidé nevědomky roznášejí na oblečení.
Dalšími významnými alergeny jsou pyly, které létají vzduchem, takže se dostanou i do domácího prostředí. Pylová sezóna překvapivě často začíná už v zimě, někdy první lísky a olše rozkvetou už koncem ledna. „V České republice má pylová sezóna tři hlavní období – jarní, kdy kvetou hlavně stromy, letní, kterému vévodí květní období více než 200 druhů trav, a podzimní, nebo spíše období konce léta, kdy nás mohou zlobit plevele,“ říká doc. MUDr. Ondřej Rybníček, Ph.D.
S podzimem klesá venkovní teplota a lidé se ohřívají doma. Během topné sezóny se zvyšuje nemocnost a lidi obtěžují většinou banální infekce horních cest dýchacích zintenzivněním alergických problémů vyvolávaných alergeny domácího prachu, který se při vytápění místností daleko více víří. Domácí prach obsahuje částice organického i anorganického původu. Z organických se jedná mimo jiné o alergeny roztočů, spory plísní, alergeny uvolňované domácími zvířaty a rozpadlými částečkami z pokojových rostlin. Anorganické prachové částečky jen mechanicky dráždí naše sliznice, ale organické vyvolávají alergické problémy.
„Z látek, které mohou podpořit vznik alergické reakce, je třeba zmínit i oxidy dusíku, které v bytech vznikají při použití plynových spotřebičů. Kuchyň s plynovým sporákem by měla být velmi dobře větraná, stejně jako koupelna, ve které je umístěn plynový spotřebič. Oxidy dusíku vznikají zcela přirozeně při hoření reakcí vzdušného kyslíku a dusíku. Plynové spotřebiče, především pokud jsou umístěny v koupelně, mohou představovat i další riziko: otravu oxidem uhelnatým. Oxid uhelnatý vzniká při nedokonalém spalování, tedy pokud není k dispozici dostatek kyslíku. Proto koupelna bez větracích systémů představuje značné riziko, neboť se oxid uhelnatý může hromadit a může tak dojít k akutní otravě,“ říká MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

Hlavní příčiny výskytu alergenů v domácím prostředí
„V naprosté většině případů je rizikovost zmíněných faktorů podmíněna nedostatečnou výměnou vzduchu. Při nedostatečném větrání se v místnosti mohou hromadit oxidy dusíku, nedostatečný přívod kyslíku vede ke vzniku oxidu uhelnatého při spalování plynu (nebo čehokoliv jiného), a pokud neodvádíme vzdušnou vlhkost (kterou samy produkujeme), pak se někde koncentruje a vytváří ideální podmínky pro růst plísní a množení roztočů,“ říká MUDr. Holcátová a dodává: „Je tedy zřejmé, že dostatečný přívod čerstvého a čistého vzduchu může snížit množství alergenů v bytech, a tím minimálně oddálit vznik alergických obtíží. Pokud se nám podaří zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, pravděpodobně se nám podaří i udržet množství škodlivých látek na nízké úrovni.“
Problematika častého větrání okny sebou zase nese pravidelný přísun smogu, prachových a pylových alergenních látek. Jak z toho ven, když chceme vytvořit doma prostředí vhodné pro nás a naše děti?

Řešení a doporučení pro snížení alergenů v bytech
Ne vždy je však k dispozici čerstvý čistý vzduch. Pokud náš dům stojí na místě, kde nemáme možnost přirozeného větrání bez potenciálu alergenních složek, pak musí nastoupit větrání mechanické. Mechanické větrání umožní nejen cirkulaci čerstvého vzduchu, ale přicházející vzduch se také filtruje a současně zpětně získává teplo z odcházejícího vzduchu. Je tedy možné zachovat přívod nezbytného množství čerstvého vzduchu při velmi nízkých provozních nákladech.
V současné době je na vzestupu trend moderního zdravého bydlení, který tuto možnost nabízí, a to v podobě nízkoenergetických a energeticky pasivní bytů a domů.

V České republice je leaderem ve výstavbě nízkoenergetických a energeticky pasivních bytů developerská společnost JRD s.r.o. V jejich bytech zajišťuje nejmodernější technika stále čerstvý vzduch díky automatickému systému řízeného větrání s rekuperací tepla.

„Nízkoenergetické a energeticky pasivní byty mají nejen nízkou spotřebu energie a jsou environmentálně šetrné, ale také po celý rok udržují velmi příjemné a zdravé prostředí. V bytech je zajištěna příjemná teplota jak v zimě, tak i v horkých letních dnech. Největší výhodou je ale stálý přísun čerstvého vzduchu bez průvanu. Díky tomu se v takovém bytě stále cítíte příjemně a váš spánek je kvalitnější,“ říká Ing. Martin Svoboda, odborník na zdravé bydlení ze společnosti JRD, s.r.o. Nesetkáte se zde se suchým vzduchem, nevyhovující teplotou ani s vydýchaným vzduchem způsobujícím únavu, bolest hlavy a špatný spánek.

„Systém řízeného větrání přivádí dostatek čerstvého vzduchu a současně odvětrává oxid uhličitý, nepříjemné odéry, různé druhy plynů a aerosolů. Díky filtraci vzduchu zbavuje prostor od prachu a je-li požadavek i pylů,“ dodává Ing. Martin Svoboda.
V běžném bytě se musí udělat mnohá opatření, aby bylo domácí prostředí dítěte bez alergenů. Například pyly jsou ve vzduchu všudypřítomné, protože se přenášejí větrem. Obecně se tedy radí tedy nenechávat otevřená okna, a to i v případě, že se ve vašem okolí nevyskytují žádné rostliny vytvářející pyl. Některé pyly totiž mohou vzduchem procestovat stovky kilometrů. „Výhodou našich zdravých bytů je, že díky možnosti použít pylové filtry do vzduchotechniky nabízejí řešení i pro lidi s pylovou alergií, pro které doma vytváří doslova oázu bez pylů,“ dodává Ing. Martin Svoboda.

Pro zdravé osoby je plně vyhovující použití prachových filtrů, které zachytí velké množství prachových částic z venku. To určitě potěší hospodyňky, které nebudou muset pravidelně používat prachovku pro odstranění usazeného prachu.

Dalším úskalím nástrah dětských alergií jsou plísně, kterým se daří ve špatně větraných prostorech s vysokou teplotou vzduchu a koncentrací vodních par. Vysoká vlhkost a teplota je prostředí optimální i pro rozvoj roztočů. Běžné budovy s velmi těsnými plastovými okny nejsou schopny zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, a proto v nich velmi často vzniká velmi vysoká relativní vlhkost s nespornými zdravotními riziky. V této souvislosti WHO uvádí, že až 60 % budov je nezdravých. „Jednou z největších výhod našich bytů je, že díky systému řízeného větrání a instalovaným speciálním čidlům měřícím vlhkost umožňuje udržovat vlhkost ve zdravotně vhodném rozmezí a vytváří tak jednoznačně zdravější prostředí než v běžných budovách.“

„Pokud se omezíme pouze na opatření uvnitř budov a chceme být důslední, doporučuje se i po návratu domů osprchovat a mimo byt vyklepat oblečení, které jsme venku měli na sobě,“ říká doc. MUDr. Ondřej Rybníček, Ph. D.

„Systémy instalované v bytech JRD umožňují vytvořit nejen komfortní, ale i zdravé prostředí pro život i odpočinek. Čerstvý vzduch s vhodnou teplotou spolu s účinným omezením hluku je základem kvalitního spánku,“ říká Ing. Martin Svoboda.

Přikrývky by měly být z dutého vlákna a povlečení se má prát nejméně jednou za 14 dní při teplotě vyšší než 55°C. Lůžkoviny by se měly alespoň 2x týdně větrat a matrace vysávat.
Obecně je správné nepodceňovat vnitřní prostředí a klima uvnitř našich domovů, a to nejen s ohledem na dospělé, ale především na děti, které jsou daleko více ohrožovány a vystavovány nástrahám alergenního prostředí již od velmi útlého věku.