Deprese postihuje tisíce lidí ročně, včetně dětí. Může za to genetika, hormony i konflikty v rodině
Ztráta energie i zájmu o oblíbené aktivity, poruchy spánky, pozornosti a v neposlední řadě také smutek až určitá apatie. Nejen to patří mezi příznaky depresivního onemocnění, které bývá ročně diagnostikováno i u více než 10 tisíc pacientů. Nejde přitom o pouhou špatnou náladu, ale o nemoc vyžadující komplexní a intenzivní léčbu psychiatrického lékaře.
„Slovo deprese je dnes ve společnosti nadužívané, její pravá podoba se totiž od běžné špatné nálady v mnohém liší. Nejtěžší forma onemocnění zpravidla vyžaduje i hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení," přibližuje Mgr. Pavlína Rasochová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy. Více než 60 % nově diagnostikovaných pacientů s depresí jsou ženy, přičemž nejčastěji je tato nemoc zjištěna ve věkové skupině 55-64 let. „Lidé tohoto věku často prožívají pocity ztráty své společenské užitečnosti, připadají si opuštění, mnohdy trpí nějakou chronickou nemocí, finanční nejistotou i nestabilitou,“ vysvětluje Rasochová. Onemocnění se však může vyskytnout v jakémkoliv věku, třeba i u dětí. Jednoznačný důvod, proč se u některých deprese rozvine a u jiných nikoliv, je poměrně těžké určit, většinou jde o souběh několika faktorů.
Kde se bere deprese: genetika, hormony i užívání návykových látek
Jednou z věcí, která v jejím rozvoji hraje roli, je genetická predispozice. „Pokud někdo v předchozích generacích trpěl psychickým onemocněním doprovázeným depresivními a úzkostnými stavy, může v životě potomků nemoc také vzniknout, přidá-li se některý z ostatních faktorů,“ přibližuje Rasochová. Těmito dalšími faktory mohou být mimo jiné hormonální výkyvy, které postihují např. ženy po porodu, v období menopauzy nebo v důsledku hypofunkce štítné žlázy. Vliv na vznik onemocnění má pak, stejně jako u mnoha jiných duševních i fyzických obtíží, také dlouhodobý stres.
„Stres a s ním spojené biochemické změny v mozku, tedy nedostatečná hladina serotoninu, dopaminu a noradrenalinu, jsou rovněž faktory přispívající ke vzniku depresivního onemocnění. Na vině může být ale i trauma prožité ať už v dětství či v dospělosti, náročné životní situace, užívání návykových látek či, dnes bohužel poměrně standardní, nedostatek spánku a odpočinku obecně,“ říká Rasochová.
U dětí bývá deprese zaměňována za fyzické onemocnění, příznaky jsou podobné
Ačkoliv depresí trpí častěji ženy, nevyhýbá se ani mužům a dětem. Dle Rasochové však muži svá duševní onemocnění často skrývají – vnímají je totiž jako projev slabosti a stydí se za ně. Mnohdy jde přitom o důsledek výchovy, ve které jsou chlapci vedeni k potlačování pláče a větší emocionality. U dětí se pak projevy depresí mnohokrát zaměňují za fyzické onemocnění. „Deprese i úzkosti bývají u dětí somatizovány do bolesti hlavy či bříška, takže rozpoznat je hned v počátku bývá složitější. Zpravidla u nich vznikají v období konfliktů v rodině, při těžkých rozvodech nebo když dítě zažívá déletrvající stres či šikanu ve škole,“ doplňuje Rasochová.
Ať už se deprese objeví v jakémkoliv věku, vždy je důležité onemocnění nezlehčovat, ale naopak člověku, který se s ní potýká, poskytnout pocit bezpečí, klid a porozumění. První pomocí, kterou může nabídnout každý z nás, je především bedlivé naslouchání a pochopení. „Depresivní člověk potřebuje především vědět, že není nijak hodnocen ani souzen, že jsme tu pro něj a záleží nám na něm. Pomáhá navrhnout třeba i společnou procházku nebo jinou aktivitu, která není nijak vysilující,“ doplňuje Rasochová.
Antidepresiva nejsou selhání, s odhalením deprese pomůže indikativní test
Při lehčí formě deprese bývá dostačující léčbou silná podpora a zájem okolí ve spojení s intenzivní a pravidelnou psychoterapií. U středně těžké formy je často nezbytná pracovní neschopnost, psychoterapie a doporučená medikace. Při těžké formě nemoci je již nutná hospitalizace. Právě medikace antidepresivy, která jsou mnohými pacienty neopodstatněně vnímána jako selhání, je v léčbě těžších forem velmi důležitá. V akutní fázi onemocnění totiž člověku pomůže ke stabilizaci a navrátí kvalitu života.
„Po nástupu účinku medikace, ke kterému dochází zpravidla do 4-6 týdnů, se urychluje a zefektivňuje i práce samotné psychoterapie. Ta je totiž nedílnou součástí léčby a již od začátku musí být pravidelná a dostatečně intenzivní. V případě lehké a středně těžké formy deprese se mi v praxi s klienty osvědčuje i online forma terapií. Především v počátku léčby jim často poskytuje větší pocit bezpečí a komfortu,“ říká Rasochová a dodává, že na online platformě Hedepy, kde působí, lidí oceňují i možnost vybrat si svého terapeuta na základě recenzí, video medailonků a párovacího testu. Kromě toho zde mohou podstoupit i jednoduchý indikativní test, který jim pomůže případné příznaky deprese včas odhalit.
| Tweet |